Announcing the Winter Semester program of the IIR Critical Studies Seminar

26. 2. 2015

Britské volby 2015: Bude se opakovat hung parliament?

Výsledky parlamentních voleb 2010 byly pro britskou politickou scénu zlomové. Po 36 letech se dolní sněmovna ocitla bez jednobarevné většiny a tzv. hung parliament vyústil v pětileté období koaliční vlády Konzervativní strany a Liberální demokracie. Odborníci se shodují, že výsledek následujících voleb je velmi nejistý. Pokud se hung parliament bude opakovat, očekává se složitější formování nové vlády. Ve hře je několik scénářů, jejich podoba bude záviset na konkrétních výsledcích parlamentních voleb ze 7. května 2015.

Anomálie nebo přirozené vyústění změn? Hung parliament v britském prostředí

Pro britský politický systém po druhé světové válce až do 70. let byl charakteristický tzv. čistý bipartismus, období střídání většinových vlád dvou hlavních stran – Konzervativní strany a Labour Party. K narušení tohoto modelu došlo v roce 1974, kdy dolní sněmovna se ocitla bez jednobarevné většiny, labouristická menšinová vláda vydržela pouhých pár měsíců a došlo na předčasné volby. Na základě těchto událostí vznikl pojem hung parliament pro označení zablokovaného parlamentu.

Dnes je spíše chápán ve smyslu nedosažení jednobarevné většiny v systému dvou stran. Jak dokazují poslední volby 2010, hung parliament nemusí nutně znamenat neřešitelnou situaci. Reálná podoba vlády již tolik nezávisí na hlasování voličů, kteří doposavad byli zvyklí volit formou „hlas dané straně = volba její vlády“, ale na povolebním politickém vyjednávání, které na jednu stranu s sebou přináší některá rizika např.: dlouhé období od voleb do vzniku vlády, nedostatek formálních pravidel v jejím ustavování, éru slabých vlád atd., na druhou stranu možnost větší participace zastoupených stran a prostor pro kompromisní řešení.

Před druhou světovou válkou britská dolní sněmovna nedosahovala jednobarevné většiny, docházelo k ustavování menšinových vlád nebo koalic. Podobně i v zemích inspirovaných westminsterským systémem jako je Kanada, Nový Zéland, Austrálie (zejména na úrovni států) se hung parliament objevuje běžně. V Kanadě natolik, že zde se toto označení nepoužívá, hovoří se o tzv. vyváženém parlamentu (balanced parliament).

Britští odborníci ještě před volbami 2010 poukazovali na zvyšující se pravděpodobnost vzniku hung parliamentu vzhledem k dlouhodobějším změnám ve volebním trendu a fungování volebního systému. Mezi hlavní příčiny by patřily: klesající podpora dvou hlavních stran, nárůst podpory a reprezentace třetích stran, převod hlasů na mandáty a počet tzv. marginal seats (křesla získaná v soutěživých resp. těsných obvodech) a volební sklon mezi dvěma hlavními stranami (bias), který je pro-labouristický, tedy že za stejné procento hlasů získají labouristé více křesel než konzervativci.

Současné predikce výsledků parlamentních voleb 2015

Podle průzkumů se očekává, že nadále bude klesat podpora dvou hlavních stran. Odhaduje se, že podíl pro ně odevzdaných hlasů bude nižší než posledně, tedy pod 65 %. Obě strany se těsně pohybují nad 30 %. Tento vyvážený souboj dokazuje, že získat většinu pro jednu z hlavních stran je o to složitější.

Podle analytika ze Survation D. L. Loweho je vysoce nepravděpodobné, že by Konzervativní strana dosáhla většiny. Jako důvody uvádí, že zaprvé se jí nepodařilo kvůli koaličnímu partneru prosadit změnu hranic volebních obvodů, dále vzestup UKIP, nedostatečné zisky křesel liberálních demokratů a její relativně slabý výkon v soutěživých obvodech. To by mělo nahrávat Labour Party, avšak u ní se od roku 2013 projevuje klesající tendence. Částečný podíl na tom může mít i slabý leadership Eda Milibanda. Vedle těsných obvodů bude pro stranu důležité obhájit obvody ve Skotsku, kde dlouhodobě dominuje, očekávají se zde totiž vysoké zisky Scottish Nationalist Party (SNP).

Pravděpodobnost hung parliamentu, jak uvádí Parliamentary Election Forecast k 19. únoru 2015, je vysoká (0.92) oproti většinové vládě labouristů (0.06) nebo konzervativců (0.03). Na druhou stranu většinovou vládu nelze vyloučit. Například výpočty Electoral Calculus jsou mírnější, vzniku hung parliamentu přisuzuje 50 %. Také aktuální únorový monitoring IPSOS Mori zaznamenal, že podpora pro dvě hlavní strany mírně narůstá oproti poklesu liberálních demokratů a UKIP. Zda jde o výkyv nebo zásadní změnu se teprve uvidí.

Jak uvádí May2015.com současné únorové procentuální zisky hlasů pro strany napříč agenturami veřejného mínění se pohybují v rozpětí pro Konzervativní stranu 27-36 %; pro Labour Party 31–36 %; pro Liberální demokracii 6-10 %; pro UKIP 9-18 % a pro Zelené 4-8 %. Počty křesel predikuje na: Konzervativní strana 262; Labour Party 279; Liberální demokracie 26; UKIP 4, SNP 56, Green 1 a ostatní 4 (data ke 19.2.2015).

Klíčová v letošních volbách bude podpora a reálná reprezentace třetích stran. Vzhledem k úspěchům alternativních stran ve volbách do Evropského parlamentu (vítězství UKIP), hlasování v referendu o nezávislosti Skotska (nedostatečná ale výrazná aktivizace voličů pro odtržení od SNP) a doplňovacích volbách (zisk 2 křesel pro UKIP, dezerce konzervativních poslanců) je zřejmé, že třetí strany dokážou zaujmout voliče. Jestli tomu tak bude i v případě parlamentních voleb a jak vysoké zastoupení získají ve Westminsteru, je otázkou, protože relativně většinový volební systém je znevýhodňuje. Odborníci se však domnívají, že obsadí více křesel než v roce 2010.

Vysoké zisky se očekávají od SNP ve Skotsku, která bude získávat voliče především na úkor labouristů. Podle predikcí by mohla obsadit 38-56 křesel a stát se tak třetí největší stranou, nahradit Liberální demokracii, která v preferencích ztrácí. Ta se pohybuje v rozpětí 6 - 10 % a zisku 16 - 26 křesel. Zaznamenána je i vyšší podpora UKIP, která je na 9-18 % a Zelených se 4-8 %. Počet jejich křesel bude záviset na tom, zda se dokáží prosadit v obvodech, kde dvě hlavní strany nedominují.

Pokud menší strany uspějí a dvě hlavní strany nezískají většinu, formování nové vlády bude obtížnější než v roce 2010. Ve hře je několik možných variant: menšinová vláda podpořená tzv. confidence and supply arrangement, většinová koaliční vláda dvou a více stran nebo menšinová koaliční vláda minimálně dvou stran podpořená dohodou s menší stranou nebo nezávislými poslanci.

Může se stát, že v případě vítězství Konzervativní strany by koalice s Liberální demokracií oproti roku 2010 byla menšinová. Podporu nebo dokonce třetího koaličního partnera, by mohla získat např. v Democratic Unionist Party (DUP) ze Severního Irska nebo v UK Independent Party (UKIP). Spojenectví se stranou Nigela Farage je však méně pravděpodobné vzhledem k osobním animozitám mezi leadery, na druhou stranu ke společné řeči by je mohl přivést podobný euroskeptický postoj a dřívější termín plánovaného referenda o setrvání v Evropské unii.
Labour Party by mohla získat spojence ve skotských nacionalistech (SNP), Zelených nebo Liberálních demokratech, jejichž levicové křídlo reprezentované Vincem Cablem by spolupráci s labouristy uvítalo více než spojenectví s Konzervativní stranou.

Témata a regiony

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru