Evropa je závislá na Číně, Čína na Myanmaru. Situace s vzácnými zeminami se komplikuje

Čína jako strategický monopolista

Vzácné zeminy tvoří základní stavební kámen téměř všech moderních technologií – od elektromobilů přes větrné turbíny až po vojenské systémy. Čína však ovládá drtivou většinu jejich zpracování i těžby. „Peking nejenže vlastní největší zásoby vzácných zemin na světě, ale zároveň kontroluje zpracování asi 90 procent světového trhu a 60 procent veškeré těžby,“ vysvětluje Jan Švec z Ústavu mezinárodních vztahů Praha.
Nové čínské restrikce na export těchto prvků podle něj představují silný nástroj geopolitického tlaku na Západ. Zvlášť zranitelná je Evropská unie, jejíž průmysl je na těchto dodávkách takřka plně závislý, zejména u těžkých prvků využívaných ve větrných turbínách a elektromotorech.

Myanmar – skrytá tvář čínské těžby

Čína přitom část své závislosti přesouvá mimo vlastní území, především do Myanmaru. „U těžkých prvků, které jsou zásadní pro výrobu větrných turbín či elektromotorů, je EU na Číně závislá téměř na sto procent – a Čína sama je závislá na těžbě v Myanmaru,“ upozorňuje náš výzkumník.
Těžba v konfliktních oblastech probíhá za nelegálních a netransparentních podmínek, často ve spolupráci s ozbrojenými skupinami. Negativní dopady na životní prostředí i místní komunity jsou značné – kontaminace vody, zničená krajina a závažné zdravotní následky pro obyvatelstvo. Čínské firmy tak podle výzkumníka přesouvají mimo své hranice nejen ekologickou, ale i sociální zátěž spojenou s průmyslem, který zajišťuje globální poptávku po moderních technologiích.

Evropa hledá cestu k autonomii

Evropská unie si svou zranitelnost uvědomuje a přijímá opatření na posílení strategické autonomie. Připravovaná legislativa má zvýšit transparentnost dodavatelských řetězců a omezit dovoz materiálů spojených s porušováním lidských práv či devastací životního prostředí. „Pokud však EU výrazně neurychlí posílení nezávislosti v této oblasti, ohrožuje svou hospodářskou i ekonomickou bezpečnost,“ varuje Švec.
Řešení vidí zejména v rozvoji evropských těžebních projektů, partnerstvích s důvěryhodnými zeměmi a investicích do výzkumu recyklace. Ta by mohla v budoucnu pokrýt podstatnou část evropské spotřeby a pomoci kontinentu získat větší kontrolu nad klíčovými zdroji pro zelenou a digitální transformaci.

Jak může Evropa posílit svou odolnost vůči čínské dominanci a zároveň dodržet vlastní ekologické a etické standardy? Přečtěte si celý článek zde.