Jak dál s "evropskou diplomacií"?
paper
Evropská služba pro vnejší cinnost predstavuje nový institut v zahranicní politice EU, kterou zavádí Lisabonská smlouva a která by mohla svým významem presáhnout sémantický význam casto používaného spojení „evropská diplomacie“. Její budoucí fungování by se melo stát odpovedí na rostoucí význam EU v mezinárodním merítku a melo by nadále zefektivnit ochranu a prosazování zájmu EU a jejích clenských zemí.
- Evropská služba pro vnější činnost (dále Služba) představuje nový institut v zahraniční politice EU, kterou zavádí Lisabonská smlouva a která by mohla svým významem přesáhnout sémantický význam často používaného spojení „evropská diplomacie“. Její budoucí fungování by se mělo stát odpovědí na rostoucí význam EU v mezinárodním měřítku a mělo by nadále zefektivnit ochranu a prosazování zájmů EU a jejích členských zemí.
- Lisabonská smlouva přikládá existenci Služby značnou důležitost v rámci externích vztahů EU, na druhou stranu však většinu konkrétních opatření ponechává na dalších jednáních členských států a institucí EU. Vytvoření Služby zásadně ovlivní nejen fungování a organizaci vnějších vztahů EU, ale některé aspekty Služby mohou proměnit i charakter národních diplomacií.
- Česká republika by měla jednáním věnovat zvýšenou pozornost, neboť očekávané efekty zavedení Služby by pro ČR mohly být velmi pozitivní. Z hlediska institucionálního ukotvení by ČR měla podpořit spíše umírněnější řešení nevytvářející novou „instituci“, což by mohlo ulehčit rozhodování o jejím zabezpečení v rámci současného rozpočtového výhledu. ČR by měla usilovat o efektivní přeměnu delegací Komise v unijní zastoupení a podporovat transfer některých funkcí národních ambasád především v oblasti konzulární politiky. ČR by také měla podpořit ponechání již komunitarizovaných oblastí rozšíření, rozvoje či obchodu v gesci Komise. Z pohledu personálního zabezpečení by měla usilovat o rovnoměrné postavení českých diplomatů, které by však nemělo vycházet ze systému kvót.