Budoucnost V4 zůstává nejistá kvůli rozdílným zájmům členů, míní ředitel ÚMV

Reuters

Budoucnost visegrádské spolupráce zůstává nejistá. Přestože se někteří politici opakovaně odvolávají na formát V4, hlubší spolupráce mezi Českem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem je podle odborníků v současnosti nereálná – i kvůli nezájmu Polska. Proč je tomu tak a zda má tento regionální formát ještě šanci na oživení, komentoval pro ČTK ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Mats Braun.

Podle ředitele ÚMV Matse Brauna byla visegrádská spolupráce vždy volnější a úspěšná jen tehdy, když země nacházely společné zájmy. „Vždycky to byla spolupráce, která fungovala relativně volně bez větší institucionalizace, dařilo se jí vždy, když státy našly společné zájmy,“ uvedl. Domnívá se, že ani výsledky českých parlamentních voleb na současné situaci nic nezmění – největším problémem zůstávají napjaté vztahy mezi Polskem a Maďarskem po nástupu vlády Donalda Tuska.

Jak Mats Braun dále vysvětlil, Polsko má díky své velikosti a geopolitickému postavení širší možnosti než ostatní členové V4. „Polsko má větší možnosti najít jiné regionální partnery než zbytek zemí V4,“ řekl s odkazem na tzv. výmarský trojúhelník, tedy spolupráci Polska, Německa a Francie. Podle něj je proto nepravděpodobné, že by se Varšava aktivně zapojila do nového visegrádského formátu, o který se snaží některé politické síly ve střední Evropě.

Zůstává tak otázkou, jaký význam má V4 v dnešním geopolitickém kontextu – a zda má tento formát ještě potenciál hrát roli v evropské politice.

Celý článek si na webu ČTK přečtěte zde. 

Témata a regiony