Announcing the Winter Semester program of the IIR Critical Studies Seminar

5. 7. 2021

České předsednictví na vlně evropské klimatické politiky

Ochrana klimatu by mělo být jedním z prioritních okruhů nejen českého, ale jakéhokoliv předsednictví. ČR má v tomto případě lehčí úlohu, jelikož Evropská unie v této oblasti již řadu zásadních rozhodnutí učinila. Díky dokumentu Zelená dohoda pro Evropu či schváleným ambicióznějším emisním závazkům EU bude české předsednictví nejspíš oproštěno od povinnosti vést strategické diskuse, jakých cílů dosáhnout, a bude se tím spíše soustředit na to, jak již přijaté závazky efektivně naplňovat.

Česká republika může v této souvislosti využít dynamiku aktivní Evropské komise ve věci přechodu na klimaticky neutrální a odolné hospodářství, a rovněž se takticky svést na vlně předsednického tria. Právě Francie a Švédsko patří mezi unijní státy s nejprogresivnějšími klimatickými politikami. Pro ČR to představuje skvělou příležitost, jak posilovat roli EU jako klimatického lídra na světovém poli a zároveň zaměřit pozornost na domácí klimatická témata jako spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě v podmínkách středoevropského průmyslového a energeticky náročného státu.

Cesta ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do osmi let

Obecné zaměření klimatické agendy českého předsednictví lze vyčíst už dnes: důraz bude kladen na záměr dosáhnout klimatické neutrality do poloviny století s ohledem na posilování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a souběžné zajištění sociální spravedlnosti. Konkrétněji se bude jednat o oceňování uhlíku a o dvou základních mechanismech, s jejichž pomocí EU snižuje emise skleníkových plynů, přesněji tedy rozšiřování Evropského systému obchodování s emisními povolenkami (např. na oblast dopravy a stavebnictví) a na komplementární revizi nařízení o sdílení úsilí. Evropská komise bude dále pokračovat v krocích navazujících na v současnosti projednávaný evropský klimatický zákon, návrh úpravy daní, aby byly v souladu s klimatickými ambicemi, a v neposlední řadě bude pokračovat v záměru posilovat možnosti, jak zapojit občany, investory, regiony i soukromý sektor do boje s klimatickou krizí.

Ve světle pandemie a plánu obnovy EU je stěžejním tématem obnova ekonomik prostřednictvím jejich ozelenění a digitalizace a celkové posílení dlouhodobé odolnosti EU vůči šokům, včetně klimatické krize. Do hry zde vstupuje balíček opatření, tzv. Fit for 55 package, který představuje nástroj ke snížení emisí do roku 2030 o 55 %. Chytrý způsob snižování emisí má vést k modernizaci ekonomik, učinit z evropských firem průkopníky v inovaci a zároveň posílit energetickou bezpečnost a přinést zdravotní benefity. 

Prostřednictvím balíčku Fit for 55 bude EK posuzovat, zda je veškerá unijní legislativa v oblasti energetiky a klimatu kompatibilní s klíčovým emisně redukčním cílem stanoveným pro rok 2030. Právě tento balíček je a bude relevantní pro ČR nejen z důvodu obsahového, ale i procesního. Evropská komise má představit v červnu 2021 v rámci zmíněného balíčku velké množství legislativních návrhů a také jejich dopadovou analýzu, a proto lze očekávat, že během druhého pololetí roku 2022 se budou konat trialogy, dotahovat jednání a uzavírat legislativní návrhy právě v této oblasti. Česká republika bude během svého předsednictví jakožto zástupce všech unijních států zodpovědná za konstruktivní přístup, vytváření přijatelných kompromisů a vedení jednání se zástupci Evropského parlamentu, Evropské komise a řady mezinárodních institucí.

Ze široké palety zatím představených iniciativ EK, které se váží k balíčku Fit for 55, bude z pohledu energetiky pro české předsednictví relevantní např. revize směrnic Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti, energetické náročnosti budov, podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů či revize legislativního rámce s plynem. Proces revizí těchto směrnic může s velkou pravděpodobností mít přesah do českého předsednictví, přičemž se jedná o agendy, které jsou z pohledu přechodu na nízkoemisní hospodářství zásadní. Lze očekávat, že v současné době se garant oblasti energetiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, bude stavět k ambiciózním revizím spíše odmítavě, deklarovaným důvodem bude riziko ohrožení konkurenceschopnosti průmyslu ČR a zavádění dalších regulačních opatření. S ohledem na skutečnost, že České republice se dlouhodobě nedaří snižovat emise skleníkových plynů, nedosahuje cílů v oblasti energetické účinnosti a na půdě EU působí spíše nekonzistentně, pro klimatickou politiku by byl přínosnější postoj rozumného mediátora než aktéra, který dostatečně nepodporuje inovace (nejen v průmyslu) a nechápe nutnost rovného partnerství a ani výhody udržitelného rozvoje.

Klimaticky odolné i zodpovědné digitální Česko?

Pozitivní zprávou je, že aktuálně avizované priority předsednictví České republiky se dají přímo skloubit s přechodem na klimaticky neutrální model hospodářství EU. Oblasti vnitřního trhu, bezpečnosti, udržitelnosti a budování digitálního trhu mohou být využity jako témata, která mohou přispět k dekarbonizaci a posilovat odolnost Unie. Jako středně velký stát EU by si Česká republika měla nicméně stanovit jen menší množství priorit a soustředit své omezené síly právě na ně. Jako energeticky náročný stát volající po výjimkách a spravedlivém přerozdělení emisních závazků může také prostřednictvím předsednictví tematizovat otázku spravedlivé transformace (nejen) uhelných regionů, jež je důležitá pro řadu států EU. Toto téma se nabízí z řady důvodů, přičemž jedním z nich je i snaha nebrzdit, ale do jisté míry zasadit do českého kontextu progresivní energetické a klimatické politiky Francie a Švédska. 

Správné uchopení českého předsednictví může být posíleno vhodným nastavením priorit i v návaznosti na výsledky parlamentních voleb. Nová vláda má možnost oslabit komplex méněcennosti, který dlouhodobě sužuje stát a který podlamuje víru občanů ve vlastní schopnosti prosadit se v nízkoemisní a energeticky účinné budoucnosti. 

Sebevědomé a kreativní předsednictví bude moci svým jednáním jít v oblasti ochrany klimatu příkladem. Nabízí se např. možnost snižovat emisní stopu servírováním vegetariánských či veganských pokrmů, organizovat jednání spíše formou on-line nebo realizovat centralizovaný model předsednictví, kdy se jednání na území České republiky budou vést pouze v Praze, resp. na jednom místě bez nutnosti rozvážet účastníky jednání po celém státě. Samotná jednání nebo celé předsednictví by rovněž mohlo být klimaticky neutrální, což znamená, že by produkce emisí skleníkových plynů byla díky nízkoemisním a energeticky účinným opatřením minimalizovaná a případné emise by byly transparentním způsobem kompenzované. Vzhledem k tomu, že se o klimaticky neutrální předsednictví pokoušelo již Finsko nebo Německo, mohlo by jít Česko o krok dál a odstranit z ovzduší více emisí skleníkových plynů, než by svou činností vytvořilo. Tím by se mohlo stát české předsednictví průkopnicky klimaticky pozitivním předsednictvím. Podnětná by mohla rovněž být příkladná a inspirativní prezentace, jakým způsobem jsou efektivně využívány zdroje z Modernizačního fondu EU (tedy část z alokovaných cca 154 mld. Kč) a dalších relevantních nástrojů (např. Fondu spravedlivé transformace) na přeměnu českého průmyslu.

Měnící se klima jako globální téma

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že problematika energetiky a ochrany klimatu zcela očividně roste na významu a zasahuje jak do sektorových agend (dopravy, zdraví, zemědělství, finance ad.) jednotlivých států i Unie, tak do přeshraničních a mezinárodních jednání. Do agendy pro rok 2022 tak spadá např. přijetí zásadního dokumentu v oblasti bezpečnosti Evropskou radou, a to tzv. Strategický kompas definující směrování politiky EU v kontextu krizového řízení, odolnosti, budování kapacit a partnerství. 

Za zcela zásadní téma je považováno mj. tzv. uhlíkové clo, které má, zjednodušeně řečeno, začlenit do ceny dováženého zboží emise CO2 související s jeho výrobou. Cílem tak je pomocí tohoto nástroje posílit konkurenceschopnost EU a přimět i další státy světa systematicky snižovat své emise skleníkových plynů. Kompatibilita tohoto mechanismu s pravidly Světové obchodní organizace se aktuálně projednává. Vzhledem k tomu, že by mechanismus měl být zaveden do praxe ne později než v roce 2023, je i uhlíkové clo tématem, jež bude muset české předsednictví řešit na půdě mezinárodních organizací jakožto zástupce všech unijních států.

Pomyslnou třešničkou na dortu klimatického vyjednání bude koordinace zástupců členských států EU na jednáních smluvních stran k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu a Pařížské dohodě. Na těchto jednáních, tzv. COPech, se setkávají tisíce lidí a zástupci všech států světa a jednají jak o otázkách finančních, tak např. o transparentnosti nastavených pravidel zacílených na snižování globálních emisí skleníkových plynů. Podobně jako na půdě dalších organizací, mediálně sledovaná a v pořadí již 27. konference (COP-27) bude víceméně jen vyvrcholením dlouhodobé intenzivní mravenčí práce, která přípravu na tuto dvoutýdenní konferenci doprovází.

Prioritizace ochrany klimatu i českého předsednictví?

Česká společnost již není tak klima-skeptická, jak se dříve uvádělo. Naopak, dle výzkumu STEM z roku 2020 souhlasí 84 % české veřejnosti s tím, že současná změna klimatu je hrozbou pro naši budoucnost, 9 občanů z 10 souhlasí s tvrzením, že bez snižování emisí skleníkových plynů nelze ochránit českou krajinu před negativními dopady změny klimatu, jakými jsou např. sucho a následné vymírání lesů. Zároveň přetrvávají obavy, aby přechod na nízkoemisní hospodářství neohrozil průmysl a nesnížil tak jejich životní úroveň. 

Je zřejmé, že politika EU v oblasti energetiky a ochrany klimatu, rámována mj. Zelenou dohodou pro Evropu, je ambiciózní a prorůstová, důraz je kladen také na sociální a spravedlivý aspekt nízkoemisní transformace. České předsednictví tak povede Radu EU v čase, kdy bude docházet k uzavírání zásadních agend, přičemž řadu z nich lze stěží předvídat (např. kroky vyplývající z nové Adaptační strategie EU nebo politiky USA v oblasti klimatu). Česko by proto mělo využít možnosti pracovat v triu s klimaticky progresivními státy a zaměřit své síly na vhodně zvolenou prioritu napomáhající digitalizací a dekarbonizací zlepšovat vyhlídky na žití v našem ekosystému nejen občanům české kotliny.

Ministerstvo životního prostředí ČR, které má ochranu klimatu v gesci, si uvědomuje, jak náročné je zorganizovat kvalitní předsednictví s omezenými financemi, a proto v rámci projednávání organizace předsednictví uvedlo, že pakliže je cílem předsednictví spíše ušetřit než vést kvalitní jednání, měla by být agenda přenechána Francii, Švédsku nebo jiným zemím. Rovněž gestor za oblast energetiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, uvedlo, že personální kapacita pro české předsednictví je nedostatečná, i kvůli rostoucí agendě právě v energetice.

Předsednictví v Radě EU přichází s možností upozornit na problematiku, která je danému státu blízká. Vzhledem k předpokládané náročné agendě českého předsednictví je proto zásadní zaměřit se jen na jedno prioritní téma. Zacílení sil může navíc vést ke zlepšení reputace státu jakožto lídra dané problematiky. Pro Českou republiku může být tímto tématem např. spravedlivá transformace, jež má potenciál propojit tendence relevantní na úrovni EU i v českém parlamentu, a sice digitalizaci s dekarbonizací. Nelze však spoléhat na to, že české předsednictví ambici nést silné téma dostojí. Jistou útěchou snad může být, že předsednictví Francie a Švédska budou v oblasti klimatu a energetiky bezpochyby ambiciózní. Z tohoto důvodu proto bude v zásadě dostačující, pokud se ČR v těchto politicky citlivých otázkách vyvaruje zásadních přešlapů.

 

O autorovi: Romana Březovská je analytička Výzkumného centra AMO se zaměřením na oblast energetiky a ochrany klimatu

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru