Česko se bojí mluvit o klimatu: Proč nám utíkají zásadní témata?

Canva

Politická debata v Česku se často vyhýbá zásadním tématům, která jsou přitom pro velkou část společnosti důležitá. „Politici by neměli mít obavu vnášet do veřejné debaty témata globální odpovědnosti a role Česka v ní,“ zdůrazňuje výzkumník ÚMV Nikola Schmidt ve svém komentáři pro Seznam Zprávy.

Seniorní výzkumník a vedoucí Centra governance nových technologií Nikola Schmidt upozorňuje, že česká politická reprezentace dlouhodobě ignoruje otázky, které přesahují krátkodobé politické hry a přitom mají přímý dopad na budoucí generace – zejména klimatickou změnu. Podle něj je fascinující, že politici nedokážou občanům jasně vysvětlit, proč schválili Green Deal či nový systém obchodování s emisními povolenkami ETS2. „Dávají tak nevědomky prostor radikálním politikům, kteří nejenže o podobně zásadní témata nejeví zájem, protože jim primárně vůbec nerozumí, ale především dokážou na jejich zesměšňování vybudovat vlastní politický kapitál,“ varuje. 

Zásadním problémem je podle něj také absence silné sociálnědemokratické a globálně odpovědné politické orientace v Česku. Současná sociální demokracie nedokáže reprezentovat hodnoty jako spravedlnost, solidaritu či rovnost a jejich obsah v české politice mizí. Inspiraci bychom přitom mohli čerpat ze sousedního Rakouska, kde je klimatická změna před volbami téma číslo jedna pro všechny důležité strany, a zároveň panuje konsenzus o významu sociální solidarity a kvalitního veřejného prostoru.

Schmidt zdůrazňuje, že i v otázkách, které se mohou zdát vzdálené – například v mezinárodní spolupráci na planetární obraně před asteroidy – je Rakousko aktivnější než Česko. Zatímco v Rakousku se klimatická politika, solidarita i globální odpovědnost staly samozřejmou součástí politické debaty, česká politika se podle něj stále „zahrabává na svém písečku“.

„Politici by měli vnímat, že neexistence tématu ve veřejném prostoru není důvod s ním nepřijít,“ apeluje a dodává, že česká společnost není tak lhostejná, jak se může zdát – průzkumy ukazují, že až 80 % Čechů si přeje ráznější přístup ke klimatické změně.

Zůstává však otázka: kdy česká politická reprezentace přestane přehlížet témata, která zásadně formují naši budoucnost? Dokážeme stejně jako v případě podpory Ukrajiny ukázat, že jsme schopni vystoupit i k dalším výzvám, které přesahují naše hranice?

Odpovědi hledá Nikola Schmidt ve svém komentáři, který si můžete přečíst celý na Seznam Zprávách.

Témata a regiony