Napětí na thajsko-kambodžských ohrožuje turistiku i stabilitu regionu
Napětí na thajsko-kambodžských hranicích přetrvává i přes dohodnuté příměří, které čelí prvním porušením. Situaci a její historické souvislosti přiblížil ve vysílání ČT24 přidružený výzkumník Miroslav Nožina.
Navzdory dohodnutému příměří zůstává situace na thajsko-kambodžských hranicích mimořádně napjatá. Příměří, které mělo ukončit několikadenní přeshraniční ostřelování, čelí prvním porušením, a jeho udržitelnost je nejistá. „Na nejvyšší politické úrovni je zájem, aby se příměří udrželo a aby pokračovala jednání. Zájem na stabilizaci mají i velmoci, jako jsou Spojené státy a Čína. Ovšem na samotné hranici je situace vyhrocená a působí zde silné národní emoce i zájmy, které udržení klidu komplikují,“ uvedl v rozhovoru pro Studio 24 přidružený výzkumník Miroslav Nožina.
Podle něj v posledních dnech sehrály v deeskalaci konfliktu roli jak Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump využil viditelného ekonomického tlaku na Thajsko, tak i Čína, která v regionu působí spíše prostřednictvím „tiché diplomacie“. „Číňané dnes vystupují v jihovýchodní Asii velmi výrazně, byť nenápadně, a jsou považováni za klíčovou mocnost v oblasti pevninské jihovýchodní Asie. Jejich intervence zde hrála významnou roli,“ zdůraznil Nožina.
Konflikt podle něj není jen otázkou posledních týdnů, ale má kořeny sahající více než sto let zpět. Hranice mezi Thajskem a tehdejší francouzskou Indočínou byla vytyčena už v roce 1907, avšak šlo o řídce osídlené, těžko přístupné horské a džunglové oblasti, o které tehdy nikdo příliš neusiloval. Situace se změnila až v 90. letech, kdy po uzavření příměří mezi Rudými Khmery a kambodžskou vládou začalo být území ekonomicky využíváno, zejména kvůli turistickému potenciálu chrámů angkorské kultury. „Od té doby začal sílit tlak obou zemí na vymezení hranice, což vedlo k postupnému růstu napětí, které vyvrcholilo ozbrojenými střety v roce 2008 a následně k opakovaným menším konfliktům,“ vysvětlil Nožina.
Dosavadní jednání o přesném vymezení hranic nepřinesla průlom. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu sice přiznal oblast chrámu Preah Vihear Kambodži, avšak Thajsko rozhodnutí nikdy plně neuznalo, což vede k dalším sporům. Přesto existuje naděje, že se díky tlaku velmocí a zemí ASEAN podaří dosáhnout pokroku. „Současná eskalace má výrazný ekonomický dopad, zejména na turistiku v severním Thajsku a Kambodži, což zvyšuje ochotu obou vlád hledat řešení. Tlak zvenčí i ekonomické zájmy tak mohou sehrát klíčovou roli,“ uzavřel Nožina.
Celý rozhovor si můžete přehrát z archivu ČT24 zde.