Mezi emocemi, vlivem a hrou: vyšlo nové vydání Mezinárodní politiky
Mezinárodní politika tentokrát ukazuje, jak se promítá do každodenního života, kultury, sportu i digitálního světa. Nové vydání je zaměřené na roli emocí v politice, proměny občanské společnosti i způsoby, jakými se mezinárodní vztahy odrážejí v našich tradicích, hrách a společenských debatách.
Vážené čtenářky a čtenáři,
poslední čísla Mezinárodní politiky více či méně kopírovala aktuální dění ve světě. Obzvlášť to poslední, které naráželo na otázku konce mezinárodního řádu. Jenže mezinárodní politika není jen tady a teď a také není jen surová a plná kalkulu. Proniká do zákoutí každodenního života, o nichž mnohdy ani nepřemýšlíme.
Snahou tohoto čísla je ukázat, jak se politika propisuje do společnosti a naopak. Cíl je to ambiciózní, protože spolu s tím, jak se zkracuje čas a vzdálenosti, zkracuje se i výsek kulturně-společenských témat zůstávajících ryze apolitickými. A zároveň propojování mezinárodněpolitických témat s kulturou zkrátka není aktuálně nejpopulárnější směr.
Proto se v čísle objevuje alespoň malá ukázka toho, kam až se politika dostává a jak do ní promlouvají emoce. Právě ty totiž dokážou být velmi ostrou politickou zbraní. To potvrzuje i Terezie Hiclová, se kterou jsme se v rozhovoru bavili o angažovanosti mladých a sociálních sítích: „Za poutavým obsahem navíc skoro vždy stojí emoce. Nemyslím si, že je samo o sobě špatné s emocemi publika pracovat; důležité je, jaké emoce vzbuzujeme a s jakým cílem.“
V širším pojetí státy takto využívají i sportovní klání, jejichž měkká moc míří na ty nejobyčejnější hlasy. Politika promlouvá ale i do otázek kulturního dědictví a lidovosti. V případě tradičního nápoje ayahuasca z Amazonie globalizace výrazně pokřivila západní vnímání spirituality, ale také pomohla zviditelnit problémy původních obyvatel. Naproti tomu tradiční zvyky spojené s kroji se stávají předmětem politických projevů.
Do jaké míry jsou pak tradice a vůbec historie autentické, je otázkou i pro mnohé hráče počítačové hry Kingdom Come. Mezinárodní vztahy ale inspirují i vývojáře deskových her, které simulují reálné konflikty, naráží však i na další globální problémy dneška. Místo tradiční knižní recenze najdete na konci čísla průsečík současné české literatury, do které mezinárodní politika promlouvá přesně tak jako do našich každodenních životů.
Doufáme, že vám čtení přinese alespoň nějaké odlehčení v době mezinárodních otazníků.
Zdeňka P. Kyselová
šéfredaktorka
V tomto čísle najdete:
-
Kulatý stůl: Politika v rukou lidu – proměna role občanské společnosti
(Jan Burianec, Petra Guasti, Václav Kříž, Eva Lebedová) -
Komentář: Když viník hraje oběť: Strategická ukřivděnost a proměna politické odpovědnosti v demokraciích
(Igor Pruša) -
Rozhovor: Terezie Hiclová: Dění ve světě díky sociálním sítím přestává být abstraktní
(Zdeňka P. Kyselová) -
Komentář: Chléb, hry a miliardové dluhy: Proč státy investují do emocí vlastních občanů
(Marek Sojka) -
Analýza: Laboratoř světové politiky: Když se konflikt stane hrou
(Martin Hrabálek) -
Analýza: Kingdom Come: Deliverance a spor o obraz střední Evropy
(Nicola Zlomková) -
Analýza: Ayahuasca jako předmět politiky: Od amazonského rituálu k mezinárodnímu problému
(Marek Halbich) -
Komentář: Komu patří kroj? Lidová kultura jako znak sounáležitosti i jinakosti
(Marta Filipová) -
Literární reflexe: Smrt se proměnila na čísla / v zemích za obzorem
(Vladimír Trojánek)