Video vzniklo ve spolupráci s platformou TEPSA v rámci projektu ActEU, který běží od roku 2023 a na kterém se Ústav mezinárodních vztahů podílí.

„Polarizace vyvolává silně nepřátelské, někdy až nenávistné postoje vůči opozičním stranám, a to kvůli konkrétním otázkám, někdy dokonce kvůli jedinému tématu. Tyto pocity nás mohou vést k tomu, že druhou stranu vnímáme jako zcela nelegitimní. Člověk se dostane do stavu, kdy za žádných okolností nechce tolerovat, aby druhá strana byla ve vládě — nebo dokonce v parlamentu. Pak ale zjistí, že existují velké skupiny, které tuto stranu podporují a mají stejný nenávistný postoj vůči té vaší,“ vysvětluje Pelin Musil. Polarizace proto představuje pro společnost velké nebezpečí, protože převádí společenské vztahy do politického konfliktu. „Přestanete mluvit se sousedy, přáteli či kolegy jen kvůli jejich politické příslušnosti.“

Polarizace ale zároveň podrývá samotné fungování demokratických institucí. „Představte si, že volby vyhraje strana, kterou hluboce odmítáte. Začnete zpochybňovat nejen legitimitu vlády, ale i samotný volební systém. Můžete si říct: Jak je možné, že tento systém přivedl takovou stranu k moci? Ztrácíte důvěru v myšlenku svobodných a spravedlivých voleb, víru v parlament, cítíte se nepochopení a frustrovaní. Polarizace lidi vede k odmítání volebních výsledků a politik, s nimiž nesouhlasí, což vytváří nestabilitu a v krajních případech může vést až k násilí.“

Změna takového nastavení je možné, pokud se zaměříme na dlouhodobé cíle a zapojí se jak politická sféra, tak občané. Musil odkazuje na četné výzkumy, ze kterých vyplývá, že cestou ke společenskému smíření je podpora politického diskurzu, který je citlivý k zájmům všech, zavádění socioekonomických opatření zaměřených na nespokojenost napříč rozdělenými skupinami a vytváření participativních mechanismů, které občanům umožní zapojovat se do rozhodování i mimo konání voleb. „Impuls musí přijít od občanů, občanská společnost hraje klíčovou roli při udržování umírněných demokratických hodnot. Organizování a aktivizace občanů pro prosazování smysluplných reforem je zásadní,“ shrnuje Pelin Musil.

ActEU: Zkoumání nedůvěry a polarizace společnosti

Projekt s plným názvem „Towards a new era of representative democracy - Activating European citizens’ trust in times of crises and polarization“, na jehož řešení se ÚMV podílí, probíhá v letech 2023—2026 a zaměřuje se na pokles důvěry v politické instituce a reprezentativní demokracii napříč EU, a to jak vůči národním vládám, tak vůči orgánům Unie. Zkoumá vztahy mezi politickými postoji občanů, jejich politickou participací a zastoupením jejich politických preferencí.

 Cílem je nalézt způsob, jak pojmově uchopit a empiricky měřit politickou důvěru a legitimitu nad rámec obvyklé otázky v průzkumu „Jakou důvěru máte v parlament?“ Projekt se snaží zjistit, zda je potřeba, aby byla víceúrovňová povaha evropských zastupitelských demokracií podporována občany napříč úrovněmi — regionální, národní i evropskou. Dále se zaměřuje na to, jak se společnosti názorově štěpí nad otázkami imigrace, změny klimatu či nerovnosti pohlaví, a jak tato polarizace ohrožuje politickou důvěru v demokratické politické systémy a jejich legitimitu. Nakonec míří na vytvoření opatření, které budou moci využít jak tvůrci politik, tak občanská společnost, aby bylo možné tyto výzvy zvládnout.

Projekt ActEU, na kterém se podílí jedenáct výzkumných pracovišť pod vedením univerzit v Duisburgu-Essen a v Saarlandu, probíhá ve dvou fázích: V první fázi mapuje a zkoumá problém klesající důvěry, legitimity a politického zastoupení v Evropě, se zvláštním zřetelem k polarizaci společností a víceúrovňové struktury EU. V rámci první fáze vznikl inovativní koncepční rámec pro mapování a porozumění těchto jevů, včetně vytvoření inovativní kombinace metod výzkumu i sběru dat, jak kvantitativní, tak kvalitativní povahy (fokusní skupiny, experimentální průzkumy, web scraping). Ve druhé fázi budou tyto výsledky sloužit k vytvoření souboru opatření, které pomohou zvýšit politickou důvěru v evropské zastupitelské demokracie a jejich legitimitu.

Co přinesla první fáze projektu ActEU?

V první polovině projektu ActEU bylo cílem vytvořit nový rámec pro zkoumání důvěry, legitimity a reprezentace v evropské politice. K tomu byla vybudována originální empirická infrastruktura, která kombinuje různé výzkumné metody – skupinové diskuse (focus groups), experimentální průzkumy a sběr dat z webu (web scraping). Tato inovativní kombinace umožňuje lépe porozumět tomu, jak občané vnímají politické instituce v době rostoucí polarizace.

Základem výzkumného přístupu je tzv. ActEU trojúhelník, který propojuje tři klíčové oblasti: důvěru v instituce, otázky legitimity a reprezentaci občanů. Výsledky naznačují, že nízká důvěra v demokratické instituce úzce souvisí s širšími problémy legitimity a s tím, jak lidé vnímají zastoupení svých zájmů v politice.

Fokusní skupiny jako zdroj hlubšího porozumění

Diskuse s občany přinesly cenné poznatky o poklesu podpory politiků a institucí. Získaná kvalitativní data pomáhají lépe pochopit proměny občanské participace, roli emocí v politickém vnímání, ale i rozdíly mezi různými skupinami občanů EU v tom, jak vnímají své možnosti zapojení do rozhodování na různých úrovních státu. Díky těmto poznatkům je možné hlouběji porozumět různým aspektům politické reprezentace, které bývají v tradičních výzkumech často opomíjeny.

Využití dat v dalších fázích výzkumu

Výstupy z fokusních skupin slouží jako podklad pro tvorbu otázek do průzkumů veřejného mínění. Tyto otázky následně podporují sběr dat z webu a poskytují kontext k tématům, jako jsou migrace, genderová rovnost nebo klimatická politika jako ožehavé otázky současnosti, nad kterými se společnost nejvíce štěpí.

Na závěr této fáze byla provedena sekundární analýza dostupných dat, která pomohla zmapovat obecné trendy důvěry v evropské zastupitelské demokracie. Tyto výsledky tvoří základ pro další výzkum, který se bude hlouběji věnovat otázkám legitimity a reprezentace v současné Evropě.