Věra Jourová: Musíme více připomínat, že evropská politika se týká každodenního života všech občanů ČR, že i my jsme Evropa.

Pět let jste působila jako komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví, něco přes rok jako místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost. Jak se proměnila rovnost na české úrovni v porovnání s evropskou od té doby?

Od roku 2014 došlo v Evropské unii ke zlepšení směrem k rovnosti žen a mužů, změny jsou však velmi pomalé. Česká republika je dle téměř všech ukazatelů nadále pod průměrem EU (23. místo v Indexu rovnosti žen a mužů v roce 2020). Hlavní příčinou přetrvávajících nerovností v ČR i v EU je, že trh práce je i nadále ovlivněn systémovými genderovými stereotypy. Ženy jsou stále nadměrně zastoupeny v méně placených odvětvích a vykonávají většinu neplacené domácí práce, což má i obrovský vliv na rozdíl v důchodech.

Na evropské úrovni bylo v tomto ohledu největším úspěchem přijetí směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem v roce 2019. Ta otevírá možnosti pracujícím rodičům dělit se o péči o děti a zároveň ženám dává příležitost, aby jim takříkajíc „neujel vlak“ v klíčovém období formování jejich kariéry – a v době nejvhodnější pro mateřství. Jde tedy i o prorodinné opatření.

Jak se to promítá do české politiky?

Velmi důležité opatření české vlády bylo zavedení práva na místo v zařízení péče o děti pro každé dítě ve věku od tří let a prodloužení otcovské dovolené. Evropská komise právě interně diskutuje návrh právní úpravy na dodržování principu rovného odměňování za stejnou práci a práci stejné hodnoty. Součástí by měla být také zvýšená transparentnost v odměňování, Česko má co do odměňování výrazně vyšší rozdíl, než je průměr EU (EU: 14,1 %, ČR: 20,1 %). Navíc, v Česku i v EU je stále velmi málo žen v řídících funkcích, ať už v politice či v byznysu. Máme před sebou ještě velmi dlouhou cestu a obrovský kus práce.

Jak moc pandemie proměnila vztah občanů k Evropské unii?  

Tato krize ukázala, jak důležitá je spolupráce mezi evropskými státy, zejména pro ty menší a chudší. Neumím si představit, jak by vypadal boj proti covidu bez vzájemné spolupráce států. A jak by probíhalo očkování, kdyby si měly státy vakcíny zajišťovat samy. Komise měla za úkol objednat vakcíny tak, aby k nim státy a jejich občané měli stejný přístup, za stejnou cenu a ve stejném čase. A přestože právě procházíme složitým obdobím kvůli nedostatečným výrobním kapacitám vakcín, věřím tomu, že se dodávky rozjedou a společné řešení bude nakonec doceněno. Kromě toho Evropská unie bude mít obrovský přínos např. pro ekonomickou obnovu po pandemii a věřím, že občané prospěch z evropské finanční injekce pocítí a ocení.

Před nedávnem vyšla zpráva, ze které vychází, že občané středo- a východoevropských zemí jsou silně podreprezentováni v evropských institucích. Daří se Čechům a Češkám víc pronikat do evropských institucí?

V prvé řadě je třeba zmínit, že Evropská komise na své zaměstnance neuplatňuje kvóty dle státní příslušnosti. Snaží se ale o jejich geografickou rovnováhu, aby byla udržena kulturní a jazyková rozmanitost. Dle počtu obyvatel ČR by Češi v ideálním případě neměli tvořit méně než 3,1 % zaměstnanců Komise, ale ve skutečnosti je tento počet nižší. Podobně je na tom ale i Slovensko, Německo, Lucembursko a Nizozemsko. Nelze proto říct, že by se jednalo o fenomén specifický pro střední a východní Evropu.

Co je důvodem?

Důvodem podzaměstnanosti je zejména nízká účast Češek a Čechů ve výběrových řízeních na zaměstnance EU. Za posledních 10 let se jich zúčastnilo pouze 0,9 % českých uchazečů. Zároveň mám ale dobrý pocit z mnohých setkání s českými studenty, kteří se o práci v institucích velmi zajímají, a věřím, že se v Bruselu budu brzy potkávat s novými českými kolegy. Ti, kteří v EU institucích už působí, jsou výborní profesionálové a dělají České republice velmi dobré jméno.

Jak by se dal zlepšit obraz Evropské unie u nás? Mnoho občanů radši slyší na jednoduché lži než složitou pravdu. Je vůbec možné náročná evropská témata, která jsou mnohdy velmi abstraktní, efektivně komunikovat běžným občanům?

Je nezbytné občanům evropská témata komunikovat co nejjednodušším jazykem. Když sama mluvím s občany, snažím se vždy co nejméně mluvit „bruselštinou“ a vysvětlovat jim, co dobrého jim evropská integrace přináší. V poslední době, zejména s nárůstem dezinformací, si EU začala uvědomovat, že je třeba mnohem aktivněji komunikovat o tom, co dělá, a vyvracet mýty, které o ní kolují. Musíme mnohem více mluvit o pozitivech a nenechávat tolik prostoru těm, kteří si z Bruselu dělají fackovacího panáka. Musíme více připomínat, že evropská politika se týká každodenního života všech občanů ČR, a že „i my jsme Evropa“. Jak říkával Václav Havel, Evropa je vlast našich vlastí.

Může se situace zlepšit s českým předsednictvím v Radě EU?

Určitě. Během nadcházejícího českého předsednictví se zvýší zájem českých médií o to, na čem EU pracuje. Česko bude na šest měsíců v centru dění evropské politiky. Občané tak budou moci tak říkajíc v přímém přenosu sledovat, jak česká vláda řídí jednání Rady EU a do jisté míry tak určuje, jakým směrem se politika celé EU ubírá. Při této příležitosti bude také česká vláda pravděpodobně daleko více hovořit o evropské politice a vysvětlovat české zájmy v EU, což by mohlo mít i značný vliv na obecný názor ve společnosti.

Na začátku prosince 2020 jste představila tzv. European Democracy Action Plan. Jaký by podle vás měl být přístup Evropské unie k podpoře demokratických přístupů v rámci členských států, když Unie sama je často kritizována kvůli svému tzv. demokratickému deficitu?

Nemyslím si, že fungování EU se vyznačuje „demokratickým deficitem“. Tak jako v ČR, úředníci v Bruselu nedělají konečná politická rozhodnutí. Zároveň ale souhlasím, že by občané měli být více zapojeni do demokratických procesů – a to na všech úrovních, i doma. Náš Evropský akční plán pro demokracii má proto za cíl podporovat angažovanost a politickou účast občanů, např. využíváním strukturálních fondů EU k podpoře občanské společnosti a dalšími evropskými fondy podporovat přístup k demokratické účasti na veřejném a politickém životě a zvyšovat důvěru v demokracii.

Evropská unie hodlá regulovat digitální prostředí. Dva hlavní legislativní návrhy na regulaci jsou v tuto chvíli Digital Services Act a Digital Markets Act, oba byly představeny v polovině prosince a budou schváleny nejspíš až na jaře 2022. Jak může EU regulovat tak dynamický trh jako např. sociální sítě, pokud hrozí, že regulace budou zastaralé dřív, než vejdou v platnost?

V posledních měsících jsme viděli, jak důležité, komplikované a vysoce citlivé jsou tyto otázky. Stále jsme v šoku z událostí, ke kterým došlo 6. ledna v USA. Coby zastánci demokracie jsme se naivně domnívali, že se demokracie se svými hodnotami a svobodami ubrání sama. Digitální prostředí přináší jak příležitosti, tak i obrovská rizika pro demokracii. Dozrál čas nastavit pro fungování demokracie v digitálním světě určitá pravidla.

Potřebujeme přísnější regulaci, vymahatelnější povinnosti a větší odpovědnost digitálních aktérů a také jasná pravidla pro odstraňování nezákonného obsahu. Musíme zajistit lepší nástroje pro boj proti dezinformacím a škodlivému obsahu, ve spolupráci s IT platformami musíme vymezit transparentní metody pro práci s nepravdami a manipulacemi, které se šíří jako požár. Avšak v žádném případě nechceme cenzuru, často opakuji, že nevytváříme žádné „ministerstvo pravdy“. Základní demokratické principy a hodnoty, zejména svoboda slova, nesmí být omezovány. Naším cílem je vytvořit férové a bezpečné prostředí pro uživatele digitálních služeb a ochránit svobodnou a otevřenou demokratickou debatu mezi občany pro nadcházející „digitální dekádu“.

Jak bylo řečeno, regulace se dotkne především sociálních sítí, na kterých mnoho lidí tráví každý den hodiny času. Jak se to dotkne běžných uživatelů? 

Zákon o digitálních službách a zákon o digitálních trzích mají za cíl vytvořit bezpečnější a otevřenější digitální prostor pro všechny uživatele, kde jsou chráněna jejich základní práva a kde mají přístup ke kvalitním digitálním službám za nižší ceny. Akt o digitálních službách (DSA) přinese v prvé řadě snadný a srozumitelný způsob, jak nahlásit nezákonný obsah, zboží nebo služby v online prostoru, a nastaví povinnost náležité péče pro platformy a přísnější povinnosti pro velké platformy, kde dochází k nejzávažnějším škodám. Zajistí nám smysluplné informace o reklamě obecně a o cílených reklamách – kdo reklamu sponzoroval, jakým způsobem a proč se zaměřuje na konkrétního uživatele. Uživatelé budou mít právo být informováni o rozhodnutí platforem zasáhnout do obsahu a mít možnost toto rozhodnutí napadnout. Občanům to celkově zajistí lepší ochranu ze strany veřejných orgánů tím, že budou na platformy dohlížet a společně prosazovat pravidla v celé Unii.

Co regulace znamená kromě sociálních sítí?

Navrhovaná regulace obsahuje obecně pravidla pro online zprostředkovatelské služby, které miliony Evropanů používají každý den. Zahrnuje zprostředkovatelské služby, jako jsou poskytovatelé přístupu k internetu, hostingové služby, jako jsou cloudové služby, online platformy, jako je online tržiště nebo obchod s aplikacemi, a konečně velmi velké platformy, které oslovují více než 45 milionů spotřebitelů v Evropě. Obecně tato nová společná pravidla přinesou právní jistotu, podpoří inovace, růst a konkurenceschopnost a usnadní rozšiřování menších platforem, aby se mohly prosadit v globální konkurenci.

Je něco, co byste chtěla vzkázat čtenářům Mezinárodní politiky?

Myslím, že Vaši čtenáři jsou především profesionálové a fanoušci mezinárodních vztahů. Přeji jim, ať jsou ve své práci úspěšní – protože k udržení míru a prosperity ve světě potřebujeme především šikovné a odpovědné profesionály v tomto oboru. A také – v této době nemohu nepopřát zdraví.

Věra Jourová je česká politička a právnička. Vystudovala Teorii kultury na FF UK a právo na PF UK. V letech 2014–2019 byla evropskou komisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví. Od 2019 je místopředsedkyní v komisi Ursuly von der Leyenové. Jejím novým portfoliem je dodržování evropských hodnot a transparentnosti.