Budoucnost Číny ve třech hlavních trendech

V Číně rostou průměrné mzdy a objevuje se nedostatek mladých zaměstnanců. Podle odhadů HSBC se mezi lety 2000 a 2011 zvýšila průměrná mzda čínského zaměstnance továrny více jak čtyřikrát, zatímco mzdy v Mexiku vzrostly pouze o 40 % během stejného období. Čínská populace v produktivním věku bude vrcholit v následujících třech letech a poté začne klesat. Potvrzení tohoto trendu stále nižšího počtu lidí v produktivním věku dokazuje statistika snižujícího se počtu přihlášek na vysoké školy v roce 2010 . V návaznosti na tento trend se Čína v budoucnu bude snažit změnit současný trend investic, které mají klesající návratnost, a podpořit spotřební trh postavený na výrobcích s vyšší přidanou hodnotou.

Přestože domácí spotřeba vytváří pouze 30 % čínského HDP, Čína již nyní představuje největší trh na světě pro osobní automobily a mnoho dalších spotřebních výrobků. Samotný čínský trh bude více a více získávat na důležitosti. McKinsey Global Institute očekává, že v následujícím desetiletí se zvýší výdaje za spotřební zboží o 4,8 biliónů dolarů a Čína se na tomto růstu spotřebních výdajů bude podílet z 36 %. Do roku 2025 bude mít Šanghaj a Peking dohromady 14 miliónů domácností s ročním příjmem nad 20 000 dolarů. Přestože se řady bohaté střední třídy stále rozšiřují, Čína stále více čelí problémům spojeným s tzv. pastí středního příjmu, kdy se čínské společnosti vzhledem k vyšším výrobním nákladům stávají méně konkurenceschopné na světových trzích, ale stále ještě se nacházejí za rozvinutými ekonomikami v oblasti výroby s vyšší přidanou hodnotou. Tato past se objevila mnohem dříve, než se očekávalo. Urychlily ji negativní aspekty jako například znečištění životního prostředí a nepříznivá demografická situace způsobená politikou jednoho dítěte.

Čína jako leader v inovacích

Čína nyní zaujímá světově druhou příčku v investicích do výzkumu a vývoje s 12 % celkových světových investic do této oblasti. Čína investuje 1,6 % svého HDP do výzkumu a vývoje a plánuje tento podíl zvýšit na 2,5 % do roku 2020. Univerzity a výzkumné parky rostou po celé zemi jako houby po dešti a v Číně nyní absolvuje vysokou školu více studentů než v USA. Sílící pozici Číny jako světového chrliče patentů a odborných článků není třeba zdůrazňovat. Mnozí západní obchodníci a politici se domnívají, že Čína nemůže Západ v oboru investic dohnat. Vždyť tato doména patří Západu. Navrženo v Německu, vyrobeno v Číně. Čína však nyní napřela všechny síly na výzkum a vývoj jako nástroj k překonání svých ekonomických, sociálních i environmentálních problémů, a lze očekávat, že v dlouhodobém horizontu bude na tomto poli slavit úspěchy.

Je Čína zemí, kde se věci jen kopírují nebo zemí, kde se už i vymýšlejí? Měl by si Západ začít připravovat plán B pro konkurenceschopnost svých ekonomik? O technologickém pokroku v Číně existuje mnoho mýtů. Při hodnocení statistik přihlášených patentů nebo počtu absolventů by se správně mělo dojít k závěru, že Čína je opravdu na dobré cestě k překonání Západu. Stejně jako u ostatních otázek v Číně, statistická čísla mnoho nenapoví o reálné situaci. Čínská vláda klade důraz na dobré výsledky ve statistikách a intenzivně je podporuje různými prostředky, zejména prostřednictvím finanční a kariérní motivace. Čekatel na profesuru ji může získat snáze, pokud se zúčastní úspěšného získání patentu. Mladí vědci obdrží rezidenční povolení k pobytu (tzv. hukou). Subjekty v soukromé sféře jsou motivovány pomocí úlev na daních nebo finančních odměn.

Čínské společnosti skvěle zvládají design základních technologií, ale stále mají problém s výrobou spolehlivých a sofistikovaných systémů. Částečně je to způsobeno obchodní kulturou, která klade důraz na rychlost produkce a snižování nákladů, ale disponuje méně zkušenostmi v oblasti vysoce komplexních produktů, které jsou očekávané na Západě. Statistiky čínských patentů ukazují, že výzkumná a inovační aktivita v Číně se soustředí spíše na tzv. „zlepšováky“ a nikoliv na převratné objevy, které mění samotnou podstatu trhů. Čínská vláda si tuto situaci uvědomuje a investuje velké objemy finančních prostředků do vybudování dostatečně stabilní základny pro experimentální výzkum. V současné době již Čína vyniká zejména v inovacích ve vybavení pro elektroniku a telekomunikace a rozvíjí velký potenciál v oblasti léčiv a alternativních zdrojů energie.

Čína vykročí zelenou cestou

Čínský ekonomický růstový model klade důraz na růst těžkého průmyslu, který je náročný na energii a znečišťuje životní prostředí. Úroveň znečištění v Číně se stále zhoršuje a představuje velká zdravotní rizika pro obyvatele. Podle zprávy Asijské rozvojové banky z roku 2012 splňuje méně jak 1 % z celkového počtu 500 největších čínských měst standardy na kvalitu vzduchu podle Světové zdravotnické organizace. Sedm z těchto měst patří mezi 10 nejznečištěnějších měst světa. Energy Information Administration (EIA) předpovídá, že do roku 2035 se čínské emise oxidu uhličitého (CO2) zdvojnásobí nad svou současnou úroveň. Studie od ExxonMobil odhaduje, že do roku 2030 by se objem čínských emisí mohl rovnat objemu emisí v USA a EU dohromady. Situace okolo vodních zdrojů není o mnoho lepší. Čína představuje domov pro 20 % celkové světové populace, ale má k dispozici pouze 6 % světových zásob vody. Čínská spotřeba vody pravděpodobně dosáhne 818 miliard m3 vody, ale v současné době je k dispozici pouze 616 miliard. Peking může nabídnout svým obyvatelům pouze 100 m3 na osobu, což je výrazně pod prahem 1 000 m3 na osobu, který podle OSN určuje chronický nedostatek vody.

Ve výčtu těchto přírodních katastrof by bylo možné dále pokračovat. Jejich řešení bude představovat pro současnou čínskou administrativu jednu z největších výzev. Čínská vláda se poměrně ostře vyhrazuje ke kritickým zprávám ze Západu o stavu čínského životního prostředí. Považuje je za nepřesné a stěžuje si, že tento druh dat porušuje mezinárodní dohody a čínské zákony . Čínská média se v reakci na rozhořčenou čínskou veřejnost pokouší o detailní pokrytí zpráv o stavu čínského životního prostředí, což vytváří silný tlak na čínskou vládu a na hledání řešení těchto problémů. Přestože na centrální úrovni existuje mnoho plánů a vizí, často je velmi těžké je prosadit na lokální úrovni. Místní samospráva jen velmi nerada dělá cokoliv, u čeho má pocit, že jde na úkor ekonomického růstu.

Do budoucna bude muset čínská vláda zodpovědět mnoho palčivých ekonomických, sociálních a environmentálních otázek. Čínská vláda nyní investuje mnoho finančních prostředků do nalezení vhodného klíče k současným problémům tak, aby se dále neprohlubovaly. Zda se jí daří vytvářet trvale udržitelná řešení, se možná začne ukazovat již za několik let.