Announcing the Winter Semester program of the IIR Critical Studies Seminar

6. 9. 2021

Celosvětová hrozba pro demokracii? Čína jako kombinace autoritářské správy, hybridního režimu a úplné demokracie

Globální skóre demokracie dosáhlo nejnižší hodnoty v Indexu demokracie v čase, kdy se vlády snaží najít rovnováhu mezi řešením pandemie COVID-19 a zavedením někdy nutných omezení občanských a individuálních svobod. V souvislosti s globální demokratickou recesí se těžiště přesunulo do indicko-pacifického regionu, kde demokracie soutěží s autoritářskými systémy.

Podle tohoto indexu, hodnotícího od roku 2006 stav demokracie ve 165 nezávislých státech a na dvou teritoriích, je 22 zemí označených jako „úplné demokracie“, tj. 8,4 % světové populace. Zbývajících 91,6 % je obyvateli defektních demokratických zemí (52), zemí s hybridními režimy (35) nebo zemí s autoritářskými režimy (57). Ovšem i pevným zastáncům liberálních hodnot v Asii se ne zcela daří zapůsobit na své voliče, kteří vyjadřují nespokojenost s nerovností, korupcí elit, nedostatkem transparentnosti, domácí polarizací a stále omezenějším prostorem pro občanskou společnost.

Vztah Číny k demokracii 

Čína je globální velmocí a zároveň jedinečným příkladem státu kombinujícího prvky autoritářské správy, hybridního režimu (Hongkong) a úplné demokracie prostřednictvím vazeb na Tchaj-wan, který udržuje diplomatické vztahy se 14 zeměmi ze 193 členských států OSN a Vatikánem. Jak tedy dekódovat Čínu ve vztahu k demokracii? Čína v mezinárodních vztazích přitahuje čím dál více pozornosti a prostřednictvím iniciativy Belt and Road Initiative (dále Hedvábná stezka) je stále aktivnější. Nabízí se otázka, zda je tato země strategickým konkurentem liberálních demokracií a zda její vliv přispívá k narušování demokracie v jiných zemích.

V Číně se demokracie týká marxisticko-leninského systému demokratické diktatury a demokratického centralismu. Čínská komunistická strana (ČKS) je konečným představitelem čínského lidu. Ačkoli vláda tvrdí, že strana shromažďuje hlasy zevnitř i zvenčí prostřednictvím spolupráce s osmi demokratickými stranickými bloky a občané mohou volit své místní zástupce, ČKS je ústavně jedinou vládnoucí stranou. A brání jakémukoli přenosu moci. Kandidáti do lidového shromáždění bývají vybráni předem. Nezávislí kandidáti s určitým úspěchem kandidovali zejména v místních volbách v roce 2011, ovšem následně proběhly další experimenty s volební účastí a nezávislí kandidáti byli zatčeni. Pojmy týkající se dělby moci nebo nezávislosti soudnictví jsou často odmítány jako „nesprávné ideologické myšlení“. Na globální scéně v OSN Čína prosazuje větší slovo pro země globálního Jihu a během nedávného Boao Fora pro Asii (BFA) prezident Xi vyzval k reformám globálního systému správy, které by zahrnovaly rozmanitější pohledy a hodnoty. Zároveň světoví vůdci, širší mezinárodní společenství a organizace hlásají, že se situace v oblasti lidských práv v Hongkongu a xinjianském regionu kvůli špatnému zacházení s muslimskými Ujgury je alarmující a musí se změnit.

Hongkong – z defektní demokracie hybridním režimem

Hongkong, který se dříve v indexu demokracie označoval jako defektní demokracie, se stal „hybridním režimem“ kvůli omezení debaty o politických reformách a zákoně o národní bezpečnosti limitujících politické svobody a podkopávajících nezávislost soudů. Prodemokratičtí aktivisté a demonstranti byli zatčeni a uvězněni. Opoziční politici mohou být odsunuti na vedlejší kolej poté, co čínské národní bezpečnostní orgány budou moci vyšetřovat všechny potenciální kandidáty a určit, zda by jednotlivec mohl být neloajální a zda by mohl podporovat případné protivládní protesty. O tom, kdo je vhodným politickým kandidátem, nebude rozhodovat soud, ale poslední slovo bude mít prověřovací výbor.

Tchaj-wan – demokratický vítěz roku

Ze všech asijských zemí uvedených v Indexu demokracie 2020 získal Tchaj-wan nejvyšší celkové skóre odpovídající státu s úplnou demokracií, s dokonalým hodnocením volebního procesu a plurality, a dostal se tak z „defektní demokracie“ z 31. místa na 11. místo indexu. Zpráva zemi popsala jako „vítěze roku“ s hvězdným výkonem. Reputace Tchaj-wanu jako úplné demokracie je zasloužená, se spravedlivými, svobodnými a soutěživými volbami. Dochází k řádnému předávání moci a občané mohou lobbovat v rámci zavedeného právního systému, aby chránili své svobody a práva. Země zlepšila transparentnost financování politických stran a zvýšila nezávislost soudnictví na vládě. Úspěch je přičítán silné volební účasti, a to i mezi mladší generací, a uvědomění si, že tato aktivní účast na posilování demokracie je nejlepší obranou proti vnějším hrozbám.

Vzhledem k pronikajícímu vlivu Pekingu na hongkongský volební systém jsou vyslovovány argumenty, že Hongkong se vrátil o dvacet let zpět. Je nepravděpodobné, že by čínská vláda ve svém současném formátu vzala svá rozhodnutí zpět kvůli veřejnému nebo mezinárodnímu tlaku. Peking se spíše obává možné domácí řetězové reakce, pokud by vedení ustoupilo opozici v Hongkongu. V případě Tchaj-wanu se Peking snaží přeměnit ostrov na zvláštní administrativní region Čínské lidové republiky pomocí stejného vzorce, jaký použil pro Hongkong – „jedna země, dva systémy“ (1C2S) –, což by byl konec vlády v Tchaj-peji. Vedení v Pekingu doufá, že tohoto cíle bude dosaženo přesvědčováním, ale nevyloučilo použití síly. Zásah proti hongkongským protestním hnutím v letech 2019–2020 pouze zvýšil opozici vůči jakýmkoli ujednáním 1C2S. Pro Tchaj-wan je důležité zvolit dobrou strategii v kombinaci se sebeprosazením a sladěním se se Spojenými státy, avšak k tomu potřebuje soudržnou politiku, což může být problém, jelikož ne všichni podporují nezávislost. 

Bude Čína celosvětovým vzorem pro šíření autoritářství? 

Je pochopitelné, že sledováním současného vývoje v Číně si političtí lídři a odborníci na celém světě kladou otázku, zda se tento čínský způsob řízení projeví i v jiných částech světa a způsobí celosvětové rozšíření autoritářství. Jak bylo řečeno výše, čínská vláda se odchýlila od původní myšlenky iniciativy One Belt, One Road (Pás a Stezka) zabývající se ekonomickými otázkami a spoluprací a zaměřila se také na prosazování svého modelu správy. Příkladem je mezinárodní fórum v Huzhou (Zhejiang) s názvem „Význam čínské sociální správy pro svět“. V Evropské unii zaznívají obavy ohledně čínských vztahů se zeměmi střední a východní Evropy v rámci platformy 17+1, zejména pokud jde o rozsah vlivu na elity, akademickou obec, think-tanky nebo média. Doposud sice nebylo prokázáno mnoho případů přímých zásahů do domácí politiky, nicméně Peking a investice spojené s Hedvábnou stezkou hrály roli při posilování pozice vybraných státních představitelů nebo poskytovaly finanční podporu alternativám, které narušují systémy politického vládnutí v některých státech a snaží se je přesměrovat ze společenství evropského liberálního konsenzu.

 

O autorce: Alica Kizeková je seniorní výzkumnice ÚMV se zaměřením na asijsko-pacifický region.

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru