Lidská práva jako nástroj legitimizace státních politik: Projekt HRJust představil hlavní závěry několikaletého zkoumání

„V projektu jsme se zaměřili na způsoby, jakými se státy odkazují na lidská práva při obhajobě svých rozhodnutí a jaké to má důsledky pro ochranu jednotlivce,” popsala Federica Cristani na úvod závěrečné online konference, která proběhla v pátek 7. listopadu. Výzkumníci a výzkumnice z konsorcia během ní představili hlavní přínosy projektu. 

Během první části se ujali slova profesorka Ester Herlin-Karnell, mimo jiné členka Rady švédské platformy pro evropská právní studia (SNELS), Felicia Meyer a Martina Pennino (World Trade Institute, Univerzita v Bernu) a Tamás Ádány (Katolická univerzita Pázmánye Pétera a člen poradního výboru projektu HRJust). Zaměřili se na přiblížení problematiky tzv. human rights justifications a na obecné otázky fungování lidských práv, ale i úlohu občanské společnosti a dalších nestátních aktérů při jejich uplatňování. Řečníci a řečnice se zaměřili mimo jiné na participativní nástroje Evropské unie, význam otevřeného přístupu k výzkumu či výzvy spojené s proměňující se rolí nevládních aktérů v mezinárodním právu. 

Druhá část programu nabídla vhled do širšího propojení mezi výzkumem, veřejnou debatou a tvorbou politik, a toho, jak se tyto oblasti mohou navzájem podporovat. Řečnice a řečníci se v této části zaměřili na praktické otázky propojení výzkumu se společností a na to, jak mohou akademické poznatky sloužit ve vedení veřejné debaty či v tvorbě politik. Andrey Demidov představil způsob zapojování občanské společnosti na úrovni EU, a to prostřednictvím EU Democracy Reform Observatories. Cristina Elena Popa Tache z Danubius International University sdílela své zkušenosti z Centra pro mezioborový výzkum CIRET, z evropské síťovací platformy pro výzkum COST a institutu Adjuris rumunské Akademie věd. Alena Křížková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR zase nabídla praktické tipy, jak lze zlepšit zastoupení žen v oblasti podnikání a inovací. Diskuze se věnovala také tomu, jak posilovat zapojení občanů do rozhodovacích procesů a veřejného dění. 

Intersect Observatory: Jak státy ospravedlňují své kroky lidskými právy? 

V rámci projektu zaštítily Federica Cristani a Elisa Fornalé vznik unikátní digitální knihovny Intersect Observatory. Kromě toho, že zpřístupňuje materiály k tématu lidských práv a jejich využívání v politické praxi, vytváří i prostor pro informovaný dialog a zdravou debatu. Díky ní bude možné do hloubky porozumět tomu, jak se diskurz lidských práv využívá v politické praxi. 

Metafora „observatoře“ vyjadřuje možnost systematicky a detailně sledovat složité společenské jevy a prostřednictvím tohoto mapování je lépe chápat. Mezi tyto jevy patří ožehavá témata současnosti, na které se observatoř zaměřuje především – změna klimatu, pandemie COVID-19 a migrace. Právě v těchto oblastech projekt sledoval, jak státy využívají argumentaci lidskými právy k ospravedlnění svých kroků a tvorby politik. K tématům přitom projekt přistupoval z genderové a intersekcionální perspektivy – zohledňoval tedy rozdílné dopady na ženy a muže a bral v úvahu i průnik dalších faktorů, jako jsou věk, etnicita či socioekonomické postavení. Tyto charakteristiky se totiž různě kombinují a ovlivňují zranitelnost i přístup k právům. 

Digitální knihovna Intersect Obsevatory cílí na několik klíčových skupin, které hrají zásadní roli v oblasti lidských práv a veřejné politiky. Patří sem občanská společnost, tedy různé spolky, které se angažují v otázkách lidských práv; rozhodovací orgány a tzv. policy-makers, kteří mají možnost ovlivňovat legislativu a strategické směřování; národní i mezinárodní instituce zabývající se lidskými právy, které zajišťují ochranu práv a monitorují jejich dodržování; a konečně zástupci a zástupkyně akademické sféry, kteří mohou navázat na odborné analýzy a výzkumné podklady, které v rámci projektu vznikly, a dále rozvíjet fundovanou debatu k tématu. 

Mezi hlavní témata, které observatoř pokrývá, patří právní a politické aspekty lidských práv v kontextu klimatické změny, genderové rovnosti, intersekcionality a nových typů argumentace (např. využívání lidských práv v investičních sporech). Zvláštní důraz je kladen na případy z praxe, mezinárodní povinnosti států a EU, a na nové právní koncepty, které reagují na komplexní krize. Jedním z hlavních přínosů této části projektu jsou podklady k tématu klimatických žalob.  

O projektu HRJust 

Cílem tříletého projektu HRJust, který končí v únoru 2026, bylo prozkoumat lidská práva jako diskurz a nástroj, který využívají státy a vlády za účelem legitimizace svých kroků. Projekt vznikl v reakci na rostoucí roli Evropské unie jako globálního aktéra při obraně a prosazování demokracie a lidských práv v souladu s článkem 2 Smlouvy o EU. 
Režimy ochrany lidských práv dnes fungují na předpokladu, že lidská práva mohou náležet pouze jednotlivcům. Státy však často ospravedlňují své chování prostřednictvím argumentace lidskými právy. Mezinárodní, regionální ani národní režimy tuto situaci dostatečně neupravují. Právě na tyto mezery v regulacích se projekt zaměřil.