Nový migrační pakt posiluje ochranu vnějších hranic i spolupráci se třetími zeměmi

Podle Kováře představuje migrační pakt především snahu propojit dosud roztříštěná pravidla evropské migrační politiky do jednotnějšího systému. Za zásadní označil zejména změny v azylových procedurách na vnějších hranicích Evropské unie, které mají zrychlit identifikaci příchozích a současně zachovat možnost získat mezinárodní ochranu pro ty, kteří na ni mají nárok. 

Dalším významným posunem je podle něj větší důraz na spolupráci se třetími zeměmi při řízení migrace. Současně upozornil, že migrační pakt řeší dlouhodobý problém nerovnoměrného rozložení odpovědnosti mezi členskými státy Schengenského prostoru. Zároveň připomněl, že debata o spravedlivém rozdělení nákladů na ochranu společného prostoru se vede již od 90. let.  

Také upozornil, že úspěch nové legislativy bude záviset především na její praktické realizaci. V souvislosti se zrychlenými hraničními procedurami připustil, že existuje riziko, že některé žádosti nebudou posouzeny stejně důkladně jako dosud. „Ta odpověď na ní opravdu bude záležet na té implementaci. To uvidíme v praxi. Myslím, že tam je riziko do jisté míry vyšší, než bylo do posud. “ Podle něj právě způsob provádění jednotlivými členskými státy rozhodne o tom, zda se podaří skloubit efektivnější řízení migrace se zachováním individuálního posuzování žádostí o mezinárodní ochranu.  

Zajímá vás podrobnější analýza nové evropské migrační legislativy? Podívejte se na záznam celé debaty zde.