USA potvrdily nasazení zbraně na oběžné dráze. Jaké důsledky může mít další militarizace vesmíru?

Podle Schmidta je americké oznámení třeba chápat především jako strategický signál směrem k ostatním velmocím, zejména Rusku a Číně. Spojené státy nezveřejnily, o jaký konkrétní systém jde, a právě tato neurčitost může být součástí odstrašujícího účinku sdělení. „Smysl tohohle sdělení není říct svým protivníkům, jaké máme zbraně, ale vyslat signál, že jsme připraveni takové zbraně instalovat,“ uvedl Schmidt v rozhovoru pro Radiožurnál.

Americký krok vyvolal kritiku Číny a Ruska a obavy z dalšího kola zbrojení ve vesmíru. Schmidt ale upozorňuje, že soupeření velmocí v této oblasti není novým fenoménem. „Ta změna zas tak velká není a je víceméně rétorická a ne faktická,“ uvedl pro Radiožurnál.

Rusko podle něj v minulých letech opakovaně využívalo manévrovatelné satelity, které se přibližovaly k evropským družicím, včetně objektů na geostacionární dráze. Právě podobné aktivity zároveň ukazují, proč je obtížné jednoznačně určit, co ještě představuje běžnou vesmírnou technologii a co už lze označit za zbraň.

Druhou důležitou součástí současného soupeření ve vesmíru jsou technologické a logistické kapacity jednotlivých států. V rozhovoru pro Českou televizi ve Studiu 6 v této souvislosti upozornil zejména na SpaceX a raketu Starship, jejíž plánovaná nosnost by mohla Spojeným státům poskytnout výraznou výhodu při dopravě velkého množství materiálu na oběžnou dráhu.

Taková kapacita nemusí mít pouze komerční význam. Podle Schmidta může hrát zásadní roli také při vynášení utajovaného vojenského nákladu, zvláště v situaci, kdy Rusko disponuje výrazně omezenějšími možnostmi dopravy materiálu na oběžnou dráhu. Americké oznámení proto zasazuje do širší strategie, v níž se Spojené státy snaží udržet dominantní postavení ve vesmíru.