Czernin Security Forum 2021 is live

19. 10. 2016

Vítěz bere vše. Volba generálního tajemníka OSN 2016

Reflexe

Příštím generálním tajemníkem OSN bude António Guterres z Portugalska (viz zde). Ve čtvrtek 13. října o tom, na doporučení Rady bezpečnosti, rozhodlo Valné shromáždění OSN, kde se proti jmenování portugalského kandidáta nepostavil žádný stát světa. Navzdory tomuto konsensu je výsledek voleb pro mnohé značným překvapením. Guterres sice od počátku disponoval silnou podporou, dlouho se ale očekávalo zvolení kandidáta s jiným profilem a z jiné geografické oblasti. Proč se tedy vítězem stal právě on? Co od něho lze očekávat? A jaká je vlastně úloha generálního tajemníka v rámci světové organizace?

Prezident světa, nebo zaměstnanec členských států?

Generální tajemník není prezidentem OSN nebo dokonce prezidentem celého světa. Ve struktuře organizace mu, slovy Charty OSN, připadá pozice „nejvyššího správního úředníka“ (článek 97). Generální tajemník stojí v čele sekretariátu, což je jeden ze šesti hlavních orgánů OSN (vedle Valného shromáždění, Rady bezpečnosti, Hospodářské a sociální rady, Mezinárodního soudního dvora a již fakticky zrušené Poručenské rady). Formálně je tedy postaven na roveň předsedům ostatních orgánů. Reálně je proti nim výrazně významnější.

Je to dáno tím, že sekretariát na rozdíl od ostatních orgánů funguje jako stálé těleso, jež zajišťuje chod celé organizace po administrativní stránce a udržuje pravidelný kontakt jak s jinými orgány, tak s členskými státy. Předsedové jiných orgánů se navíc často střídají, zatímco generální tajemník, nestane-li se něco mimořádného, vykonává svou funkci po dobu pěti a v případě znovuzvolení dokonce až deseti let. Významnou odlišností je konečně též to, že ostatní předsedové zůstávají i po svém zvolení do čela příslušného orgánu reprezentanty svého státu, jehož zájmy dále prosazují. Generální tajemník má naopak za úkol hájit zájmy mezinárodního společenství jako celku. Proto mu také Charta výslovně zakazuje žádat či přijímat pokyny od jakéhokoli státu, včetně toho svého.

Post generálního tajemníka je tedy vymezen jako post úřednický. Generální tajemník je „zaměstnanec“ členských států, jejichž vůli musí respektovat. Charta mu ale svěřuje i některé významné samostatné pravomoci, které jeho vliv posilují. Jde například o pravomoc upozornit Radu bezpečnosti na věci, jež ohrožují mezinárodní mír či bezpečnost (článek 99 Charty OSN), a tím vnášet do agendy Rady témata, která by jinak zůstala opomenuta... (Doc. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, Ph.D., E.MA)

The full ILR is available here - Vítěz bere vše. Volba generálního tajemníka OSN 2016

 

Témata a regiony

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru