Vychází druhé letošní číslo časopisu Mezinárodní politika

Vážené čtenářky a čtenáři,

vítám vás u čtení letošního druhého čísla časopisu Mezinárodní politika. Jeho téma je spojené s lidskou schopností ukládat vjemy a myšlenky a následně je reprodukovat. Naše paměť může ovlivnit celý den jen tím, že si nevzpomeneme, kde jsme nechali klíče. Dokáže ale také definovat naši identitu a formovat politické směřování států. A právě tomu, jak různý výklad paměti ovlivňuje mezinárodní vztahy a politiku, se věnujeme. Přední česká historička Kateřina Králová v rozhovoru podotýká, že mnohdy stačí jiskra k rozhoření zdánlivě zapomenutých konfliktů. V případě Kazachstánu zkušenost s imperiálním útlakem definuje vnímání Ruska především po roce 2022. Další text navazuje problematikou zneužívání ruských narativů pro dezinformační kampaně ve střední a východní Evropě. V tomto směru je obzvlášť zásadní oblast západního Balkánu, kde se nacionální sentiment tříští s evropeizací. Různé výklady paměti druhé světové války politicky využívá také Čína. Vedle paměti druhé světové války, od jejíhož ukončení letos uplynulo 80 let, se věnujeme i současné protekcionistické politice Donalda Trumpa – i v tomto případě lze totiž najít mnoho pojítek s minulostí. Nechybí ani text rozebírající koloniální dědictví. Zcela odlišnou zkušenost s koloniální historií má Etiopie, která svůj triumf nad evropskými impérii stále připomíná. Otázky spojené s útlakem a kolonizací se prolínají v rámci postkoloniálních teorií procházející zásadními změnami. Jak ve svém článku píše Markéta Bajgerová Verly, „způsob, jakým historii rekonstruujeme, je vždy selektivní“.

Děkujeme, že čtete Mezinárodní politiku.                                                                                                      

Zdeňka P. Kyselová
šéfredaktorka

V tomto čísle najdete:

• Kulatý stůl na téma Kam sahá paměť současné Evropské unie (Monika Brusenbauch Meislová, Zdeněk Sychra, Pavlína Janebová, Václav Lebeda)

• Komentář: Paměť střední Evropy jako kolbiště hybridní války? (Jan Blažek)

• Rozhovor s Kateřinou Královou: "Vyrovnání se s minulostí není jednou provždy hotové" (Zdeňka P. Kyselová)

• Analýza: Stíny impéria: Paměť a identita v postsovětském Kazachstánu (Antonín Nenutil, Jan Brzobohatý)

• Analýza: Politika paměti jako zrcadlo režimních hodnot: Ruský vliv v Srbsku a bosenské Republice srbské (Barbora Chrzová)

• Analýza: Od triumfu k národnímu ponížení a zpět: Čína a politika paměti druhé světové války (Markéta Bajgerová Verly)

• Analýza: Hvězdy, pruhy a importní clo: Historická podmíněnost amerického protekcionismu v éře Donalda Trumpa (Petr Svatoň)

• Komentář: O postkolonialismu a jeho proměnách v současném světě (Blanka Knotková-Čapková)

• Komentář: Etiopie jako „výjimečná“ mocnost: Od Adowy k přehradě GERD (Jan Záhořík)

• Recenze: Bojovníci bez hranic. Transnacionální odboj v Evropě 1936–1948 (Jakub Strýček)