Ústav mezinárodních vztahů

Politika rozšiřování EU na západním Balkáně
Po letech stagnace a přešlapování na místě prošly vztahy Evropské unie se šesti zeměmi západního Balkánu v uplynulém roce poměrně dynamickým vývojem. Některé členské státy v čele s Francií nejprve v říjnu 2019 odmítly zahájit přístupové rozhovory s dalšími dvěma zeměmi, Albánií a Severní Makedonií, aby zároveň iniciovaly debatu o revizi evropského přístupového procesu. Už ve druhé polovině března 2020 byla členskými státy podpořena nová metodologie politiky rozšiřování EU. Rozkol mezi některými státy nicméně i tak stihl napáchat škody a přivedl k pádu prozápadní makedonskou vládu, silného spojence EU na západním Balkáně. Zklamání ze skutečnosti, že po vyřešení čtvrt století trvajícího sporu o název země s Řeckem nenásledoval kýžený krok ze strany EU v Severní Makedonii, posílilo především odpůrce spolupráce s unií.

České aktivity jako reakce na Euromajdan
Bez větší nadsázky lze říct, že z roku 2014 se stal asi nejvýznamnější milník v dějinách nezávislé Ukrajiny. Už od prosince 2013 se v Kyjevě demonstrovalo kvůli pozastavení přípravy smlouvy na připojení Ukrajiny k Evropské unii (odtud právě notoricky známý název Euromajdan), což v únoru 2014 vyústilo k útěku prezidenta Janukovyče do Ruska a následně i anexi Krymského poloostrova, vytvoření dvou proruských separatistických republik a dodnes trvající válku na Donbase. Přestože je to téma zajímavé i ožehavé, není ambicí tohoto článku kronikářsky sepsat celý průběh náročného roku 2014, ale zaměřit se spíše na český kontext těchto událostí. Jak zareagovali oficiální představitelé našeho státu, jaké byly aktivity naší občanské společnosti? A byly tyto aktivity jenom deklarací jednorázové podpory či  odstartovaly pevnější kulturní vazby mezi těmito dvěma státy?

Women's participation in the decision-making process of the European Union
The year 2019 was an important moment in the configuration of the European Union, as the European Parliament and the Commission were in the process of changing their composition. This moment was all the more important as it drew attention once again to an issue that the EU has faced in recent years, namely the progress in terms of gender equality and the number of women in different positions of power.

Saudi Arabia’s Socio-Economic Development: Issues of Gender and State Identity
In April 2016, the launch of Saudi Vision 2030 was announced by the crown Prince Muhammad bin Salman as a development programme aimed at reducing the country’s dependency on oil rent. In fact, as the largest oil-exporter of the world, 30-40% of Saudi Arabia’s real GDP derives from oil revenues under the form of rent. Saudi rentier economy is therefore largely sustained by public expenditure, notably altering the fiscal function of the state, which establish itself as an allocative agent instead. By enhancing its distributive role, rentierism suppresses the need for democratization. The foreseeable decline in oil revenues and rent circulation has however exposed the vulnerabilities of a constant dependency on oil prices, highlighting the urgency of economic diversification, an issue that oil-based economies in the Gulf have been trying to address since the onset of oil production. The Saudi Vision 2030 aims at addressing such concerns though a plurality of programmes, investing different economic and social aspects of the country.

Why Barack Obama ramped up drone strikes from George W. Bush
When former president Obama first took office in January of 2009 he inherited a new war on terror (WoT) started by his predecessor George W. Bush in response to the 9/11 attacks in 2001.The illegal invasion of Iraq had received strong world wide condemnation and the American public was dissatisfied with the continued presence of US troops on the ground in Iraq and Afghanistan. Obama’s promise to bring home the troops has been considered a major contributing factor to him winning the presidential race (The Washington Post, Jaffe:2015). A key part of his plan were the use of drones. These were used for surveillance and for the targeted killing of suspected Taliban and Al Qaeda fighters in Afghanistan. However, the programme has been shown not to be as surgical and effective as Obama had hoped and this article makes the case that the programme in fact morphed into western state terrorism.

Útok na Qassema Soleimaniho a medzinárodné právo
Pri americkom raketovom útoku bol 3. januára 2020 na letisku v irackom Bagdade zavraždený vojenský veliteľ Kuds Iránskych revolučných gárd Qassem Soleimani. Ministerstvo obrany USA tvrdí, že útok bol nutný z dôvodu odstrašenia Iránu od jeho ďalších útokov na amerických diplomatov či amerických vojakov nachádzajúcich sa na Blízkom východe. Americký prezident Donald Trump sa domnieva, že je Qassem Soleimani zodpovedný za smrť mnohých ľudí a nazýva ho teroristom. Dlhodobo narušené iránsko-americké vzťahy sa vraždou Soleimaniho opäť vyostrujú, pričom vrcholní predstavitelia Iránu ako duchovný vodca Alí Chameneí či iránsky prezident Hasan Rouháni sľubujú nečakanú a tvrdú odvetu.

We Need to Talk About China: Uighur Detention Camps and Fragmented Responses from the International Community
The Chinese government has notoriously been running internment camps in the Xinjiang Uighur Autonomous Region since 2014. Claiming to be “re-education facilities to fight extremism” for the region’s predominantly Muslim population, the release of new information in the wake of a leak made to the International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ) provides the international community with inside evidence of the cultural genocide being perpetrated by the Chinese Communist Party.

Dvojčlenné medzištátne organizácie
Pri štúdiu medzištátnych organizácií sa čitateľ bežne stretne s faktom, že tieto inštitúcie zakladajú desiatky štátov. Spravidla sa tak deje uzatvorením mnohostrannej medzinárodnej zmluvy, tzv. štatútu. Aký je však najnižší možný počet zakladateľov medzištátnej organizácie? Je možné vytvoriť a udržať pri živote funkčnú medzištátnu organizáciu iba s dvoma členmi? Je to fikcia, nezmyselnosť či reálna možnosť? 

Iran Nuclear Deal and its Impact on Current Security Discourse
In 2015, Iran and several global actors including permanent members of the Security Council established Nuclear Deal, officially named JCPOA – Joint Comprehensive Plan of Action. The main actors it this pact have been the USA, UK, France, Germany, Russia, China, and the EU. It came to power in 2016 and the main aspects of this deal were to limit the process of enriching uranium to the level of 3,6% and to restrict or limit the production of plutonium. Of course, the limitation went towards the equipment and technologies. In return, the main promise was the USA and the EU would stop all sanctions related to its nuclear program and enable Iran to trade its gas and oil as they wish. 

Asymetrické ohrožení v souvislosti s konfliktem na Ukrajině
Důležitý rozměr rusko-ukrajinského konfliktu je jeho odraz na mezinárodní scéně. Současná situace na Ukrajině jasně ukazuje, že již neexistuje optimistická vize míru založená na procesu budování národní a státní identity. V této souvislosti by bylo nutné znovu definovat a možná postihovat kroky států vůči jiným subjektům, aby se znovu definovala suverenita a národní bezpečnost státu.