Ústav mezinárodních vztahů

Female Radicalization: A Case of ISIS
With ISIS losing its positions, young women that have been driven to the group, predominantly to marry Daesh militants are expressing their sentiments to return back to countries of their origin. This induces a debate whether they need to be allowed back or not. The discourse is polarized with ones claiming for a second chance and ones arguing against it. While politicians, scholars, civil society and journalists debate on this matter by trying to justify their arguments, it is crucial to understand why radicalization happens in the first place. The following article aims to explore the reasons why women from democratic states travel to war zones such as in Syria and join the terrorist network.

PROSUR: Další marný pokus o integraci Jižní Ameriky?
Jižní Amerika dlouhodobě usiluje o vytvoření efektivní regionální organizace, která by kontinentu zajistila jednotu a prosperitu. Jihoamerické státy provází integrační dilema prakticky od počátku dosažení nezávislosti v první polovině 19. století. V posledních letech vzniklo několik integračních seskupení, která měla ambici kontinent sjednotit. Minulý měsíc se do této skupiny přidala další organizace – PROSUR.

Governmentality, Immigration, and Brexit
Governmentality, Immigration, and Brexit; or the Extraordinary Tale of a One-nation Tory Stitch-up Once upon a time a group of waning imperial powers decided, in the wake of the most egregious manifestation of imperial carnage on their home soil, to try and overcome their own internal squabbles by bundling their powers through the formation of a European association. Although this so-called European Union long flourished and steadily expanded in size, one member-state by the name of the United Kingdom, itself a reluctant latecomer to the club, had grown increasingly anxious of the union it had once voluntarily joined. The European Union, or so the British said, had over the years been unmasked as a German-led gargantuan monster that had slowly eaten away their cherished sovereignty. Even though most of the other nations disagreed with this reading of events, they had nonetheless generally been susceptible to these recurring episodes of British bluster. Yet despite having gradually granted them an array of concessions, ranging from a ‘rebate’ to a seemingly endless list of ‘opt-outs’, the British only grew more discontented. They hence decided to hold a referendum to settle the question of British membership to the Union once and for all. Upon hearing that it was ‘the will of the British people’ to become the first nation to leave their European Union, the remaining members could only muster one unified yet baffled response: how on earth did this happen?

Social media as new source of soft power
Around three decades ago, American political scientist and professor from Harvard University Joseph Nye put forth idea called „soft power“, a concept that caught fire and went on to define the post-Cold war era. This type of power is not based on military resources, which are classified under "hard power". Joseph Nye defined term soft power as the ability of a country to persuade others to do what it wants without force or coercion. In recent years many different organizations, NGOs, companies or political groups have also shown a diplomatic activity with soft power approach. This development should be jointed with the extension of the public diplomacy, a diplomacy targeting a wide variety of non-institutional audiences. It brings together a range of propaganda practices aimed at manipulating the perception of foreign audiences to enrich national interests. The digital age and social media amplify the ethical dilemmas inherent in public diplomacy practices.

Současná Jižní Amerika: pravicová restaurace moci?
Loňské vítězství Jaira Bolsonara v brazilských prezidentských volbách vyvolalo velké kontroverze a dostalo se do povědomí světové veřejnosti jako potenciální hrozba pro největší jihoamerickou zemi. Tato událost má nicméně regionální přesah. Byť je Bolsonaro svou rétorikou zdaleka nejradikálnějším vládnoucím pravicovým politikem v Jižní Americe a svůj obdiv projevil kromě brazilské diktatury z druhé poloviny minulého století také chilskému diktátorovi Augustu Pinochetovi, není v žádném případě jediným představitelem úspěchu pravice na kontinentě v posledních letech, naopak. Kromě bývalého brazilského vojáka kontinentální pravici v prezidentských volbách loni posílil také Abdo Benítez v Paraguayi, stejně jako Iván Duque v tradičně pravicí ovládané Kolumbii. V Argentině již čtvrtým rokem vládne Mauricio Macri prosazující velmi neoliberální ekonomickou politiku, čímž ukončil dvanáct let trvající éru kirchnerismu v zemi. Podobnou situaci lze sledovat i v sousedním Chile, kde se loni do prezidentského paláce po čtyřleté přestávce vrátil úspěšný pravicový podnikatel Sebastián Piñera.

(Ne)zapomenuté Katalánsko
Rok po konání referenda za nezávislost se 1. října 2018 náměstí všech katalánských měst plní už od brzkých ranních hodin. Všude se shlukují lidé, kolem ramen jeden ze symbolů Katalánska, pruhovaná červeno-žlutá vlajka s modrou hvězdou, v rukách hesla, kde jsou nejskloňovanějšími hesly svoboda, volnost a nezávislost. Obrázek velmi podobný tomu, který novináři na stejných místech viděli i o 365 dní dříve. Zdá se, že ani rok po vypuknutí katalánské krize se nepodařilo tamní společnost sjednotit a najít kompromisní řešení pro všechny strany.

Jak badatelé ÚMV odhalili „české hybridní válečníky“ a utekla jim podstata
Příspěvek je reakcí na článek “Jak se Česko začalo bát hybridní války a proč na slovech záleží“ zveřejněný v Mezinárodní politice 1. 2. 2019. Článek nepředstavuje názor MZV a je osobním příspěvkem autora.

European citizenship and outlanders
Current refugee crisis has been one of chasms that could crack sustainable European integration. Recent election results in major European countries shows consolidation of far-right and populist parties, which indicates those parties are planting themselves over refugee crisis in Europe. Current rise of populism and nationalism raises political and also social tensions in Europe.

The Global Trade Regime in Crisis
Mezinárodní Politika has established cooperation with the Peace Research Center Prague, a newly-established interdisciplinary center of excellence at the Charles University, with focus on prevention, management, and transformation of conflicts in world politics. This article is part of the policy brief series published by the PRCP and Mezinárodní Politika. For more information, visit http://prcprague.cz

Orthodox Church of Ukraine: Escalating Nation Building
On 15 December 2018, two canonically unrecognized Orthodox Churches in Ukraine united themselves into a new Orthodox Church of Ukraine (OCU), opening thus final stage of a long and painful process of creation of independent canonical Orthodox Church in Ukraine. This process culminated on 5th of January 2019, when Constantinopol´s patriarch Bartholomew I issued Tomos, an official decree mandating independence for new Church under Orthodox Law. The process is also complemented by law, which might eventually require Ukrainian Orthodox Church – Moscow Patriarchate (UOC-MP) to clearly identify its association with Russian Orthodox Church. The new phase of Ukrainian nation and state building project thus started. However, the new church and related developments might also create previously unforeseen challenges. It will be thus the ultimate success of the state-building in Ukraine, which will determine if the new Church will eventually strengthen or further divide Ukrainian society.