Ústav mezinárodních vztahů

Európska politika susedstva s akcentom na Východné partnerstvo
Hoci Európska únia nie je štát, má vzťahy so všetkými štátmi. Osobitá pozícia medzi nimi patrí najbližším susedom, s ktorými rozvíja EÚ kooperáciu kvalitatívne vyššieho stupňa, a to prostredníctvom Európskej politiky susedstva. Nám je geograficky bližšia jeho východná dimenzia v podobe Východného partnerstva, ale ani južný rozmer tejto politiky nie je pre nás bez významu, ako nás presviedča migračná kríza a jej dopady nielen na južné krídlo EÚ.

World’s biggest trade deal or how America is losing Asia
After the end of World War ll, the U.S. was mostly concerned with two regions. Europe which was under Soviet threat and fragmented Asia with defeated Japan. I would focus on the later, as the latest developments underpin the claim that within the post-cold world order the U.S. grand strategy in Asia is flawed. To be more specific, liberals’ dreams of liberalizing China by engagement is now over. 

Puč v Myanmaru: 10 let liberalizace a demokratizace přišly vniveč
Na začátku února proběhl v Myanmaru (Barmě) vojenský puč. Armáda zadržela předsedkyni vítězné politické strany Aun Schan Su Ťij, prezidenta a několik dalších politiků. Vedení země se ujal vrchní velitel ozbrojených sil generál Min Aun Hlain a vyhlásil výjimečný stav. Odborníka na asijský region Michal Kouřil objasňuje co k puči vedlo, jaká situace tomu předcházela a co to bude znamenat pro budoucnost Myanmaru.

Inkluzivnější USA: administrativa Joe Bidena a Kamaly Harris ,,vypadá jako Amerika.“
Od vyhlášení výsledku voleb v USA, které skončily výhrou kandidáta Demokratické strany Joea Bidena, už uplynulo pár měsíců, které byly bezprostředně vyplněny oznámeními o nominacích na vysoké posty v nové administrativě. Přestože si Američané zvolili téměř osmdesátiletého bílého heterosexuálního muže, Biden volby vyhrál mimo jiné se slibem, že jeho administrativa bude “vypadat jako Amerika.” Jak tedy vypadá jeho administrativa a můžeme čekat nějaké dramatičtější kroky směrem k inkluzivnějším Spojeným státům?

Brazílie ve stínu USA: vymaní se zahraniční politika Jaira Bolsonara ze závislosti na americkém prezidentovi?
Psychologické analýzy osobnosti brazilského prezidenta Jaira Bolsonara začaly zaplňovat tisk již s počátkem jeho volební kampaně na podzim 2018 a často popisovaly jeho dětství, dospívání, kariéru v armádě i v politice, stejně jako jeho již tehdy patrný příklon k Spojeným státům Donalda Trumpa. Analytici se shodovali, že se budoucí prezident vzhlíží v mocných otcovských postavách, a proto byl příznivě nakloněn představitelům politicky tvrdé linie vojenské diktatury. Ti se, jak ostatně velela tradice a spojenectví s USA, odvolávali na hodnoty západní civilizace a vyhlašovali boj (komunistickému) “vnitřnímu nepříteli.” Jako politik a později jako prezident se tento jeho otcovský komplex projevil patrně i v podpoře Donalda Trumpa a jeho politiky “make America great again”.

Uznává Rusko Evropskou unii jako energetického aktéra?
Rusko je významný dodavatel energií do mnoha členských států EU. Na základě analýzy diskurzu projevů oficiálních představitelů Ruska o energetických vztazích s EU v letech 2014–2019 se snažíme určit, zda Rusko uznává EU jako aktéra v této sféře, nebo zda za aktéry považuje jednotlivé státy. 

Kyrgyzstán: Od ukradené revoluce k novému režimu?
Po zmanipulovaných parlamentních volbách využila skupina kolem kyrgyzského nacionalisty Sadyra Žaparova protivládních protestů k uchopení moci. Rezignace hlavy státu a vyhlášení referenda, jež spolu s předčasnými prezidentskými volbami rozhodlo také o přípravě nové ústavy, otevřely prostor pro hlubší přeměnu politického režimu. Oslabení institucí kontroly vládní moci spolu s nacionalistickými tendencemi nového prezidenta ohrožují nejen křehkou vnitropolitickou stabilitu, ale představují také riziko konfliktů se sousedními státy i domácími národnostními menšinami. 

Zapadnorusismus: pěšák na ideologické šachovnici východní Evropy
Země východní Evropy jsou již dvě dekády ve složité geopolitické situaci. Postupné rozšiřování Evropské unie a Severoatlantické aliance do střední a východní Evropy nastolilo pro země, jako je Bělorusko, Ukrajina a Moldavsko, dilema, zda pro ně bude principiálním partnerem EU, či Ruská federace. Konflikty v Gruzii a v Ukrajině spojené s ruským angažmá ukázaly, že toto dilema může mít velmi reálné bezpečnostní implikace. Ačkoliv zásadní vliv na zahraničně-politické rozhodování mají v současnosti spíše ekonomické a politické faktory, ideologické aspekty však nejsou zcela vyloučeny. V Bělorusku je součástí této debaty i idea tzv. zapadnorusismu, který je mimo kontext východní Evropy spíše málo známým fenoménem. 

Vztahy Evropské unie vůči Bosně a Hercegovině v zajetí politiky rozšiřování
Nad politikou EU vůči Bosně a Hercegovině se (opět) vznášejí otazníky. Je obecně známo, že se tato kulturně rozmanitá země potácí z jedné politické krize do druhé a že dosažení sebemenší shody národnostně orientovaných stran je možno slavit jako událost hraničící se zázrakem. Mnohem méně se však ví o tom, co vlastně s touto strategicky důležitou zemí v současnosti zamýšlí EU.