13th International Symposium LIVE

18. 9. 2021

Uplynulo 60. let od náhlé smrti generálního tajemníka OSN Daga Hammarskjölda. Připomínka muže, který se oddal míru.

Dag Hammarskjöld Foundation

17. srpna 1961 nastoupil druhý generální tajemník OSN Dag Hammarskjöld do letadla v Léopoldville (dnes Kinhasa, hlavní město Konžské demokratické republiky), aby se v Ndole setkal s Moise Tshombem a pokusil se vyjednat mír mezi secesionistickou Katangou a Kongem. Letadlo nikdy nedorazilo na místo. Druhý den nalezl pátrací tým trosky hořícího letadla, které šlo k zemi zřejmě v nočních hodinách 18. září. Nikdo nepřežil.

Dnes je to šedesát let od této tragické události a stále s naprostou jistotou není možné říct, co se stalo v těch osudných nočních hodinách. Okolnosti Hammarskjöldovy smrti dodnes vyvolávají znepokojení a budí podezření. Roger Lipsey, autor biografie Hammarskjöld: A life, Susan Williamsová, autorka knihy Who killed Hammarksjöld? The UN, the Cold War and White Supremacy in Africa a dokumentarista Mads Brügger, autor dokumentu Odložený případ: Hammarskjöld a mnoho dalších mají jasno o tom, že se jednalo atentát. Veřejně případ stále není uzavřen, hovoří se spíše o tom, že se jednalo o chybu pilota, nicméně to by nevysvětlovalo například to, že se na místo tragédie někdo dostal dříve než pátrací tým a manipuloval s důkazy i samotnými těly – v límečku Hammarskjöldovy košile byla nalezena karta pikového esa, která je známá jako „karta smrti”. Mnoho svědků zároveň podalo různá vysvětlení, které zahrnovaly například záblesk na noční obloze, obrysy dalšího letadla v oblasti… jenže všichni tito svědci byli černé pleti, takže se jim nevěnovala dostatečná pozornost. Spíše neveřejně se ovšem mluví o tom, že Hammarskjöld představoval hrozbu pro některé zájmy evropských a bílých afrických magnátů a obchodníků, kterým destabilizace Afriky nabízela obchodní příležitosti a dekolonizace je připravila o obchodní jistoty. Proto se zřejmě někdo rozhodl Hammarskjölda zabít – nejpravděpodobnější verze je, že jeho letadlo bylo sestřeleno ze země nebo jiným letadlem ve vzduchu žoldáky, které si najala dodnes neznámá osoba. Zajímavé také je, že americké tajné služby tehdy letecký prostor monitorovaly a tyto dokumenty dosud nespatřily světlo světa.

Generální tajemník - reformátor 

Dag Hammarskjöld, syn švédského premiéra, nastoupil do funkce generálního tajemníka OSN v roce 1953. Brian Urquhart, jedna z legend OSN, to popsal jako “nejšťastnější chybu pro Organizaci, kterou kdy stálí členové Rady bezpečnosti udělali” – původně si totiž stálí členové přáli nevýrazného generálního tajemníka, který by byl spíše administrátorem než politikem, a který by jim šel z cesty. To se nestalo. Padesátá léta, ve kterých Dag Hammarskjöld hleděl na světové dění z 38. patra hlavního sídla OSN v New Yorku, se dají považovat za jedno z nejslavnějších období Organizace. Hned po svém zvolení zreformoval Sekretariát, nastavil pravidla pro zaměstnance OSN, která potom byla převzata i jinými mezinárodními organizacemi obecně a podařilo se mu navzdory nepříznivému politickému klimatu vybudovat alespoň nějaké vztahy mezi Čínskou lidovou republikou a OSN. Jeho nejslavnější chvíle přišla během Suezské krize, kdy společně s Lesterem B. Pearsonem vytvořil zcela nový koncept mírových jednotek OSN, které operují dodnes. V posledních letech ve funkci napínal veškeré síly Organizace k tomu, aby integroval nově dekolonizované africké státy do mezinárodního společenství. Toto úsilí jej nakonec stálo život.

Šedesát let po jeho smrti je Organizace spojených národů často považována za neschopnou a přebyrokratizovanou. Současný generální tajemník António Guterres se musí potýkat nejen s upadající reputací organizace a jí přidruženými organizacemi jako například WHO, ale také s nedostatkem financí a donedávna také s ranou multilateralismu v podobě Donalda Trumpa. A to vůbec nemusíme mluvit o tom, čím si Organizace prošla především v 90. letech minulého století.

Proč připomínat zesnulého generálního tajemníka? 

Dag Hammarskjöld představoval ještě za svého života v podstatě dokonalý obraz mezinárodního státníka. Žil v době studené války, kdy musel jednat s takovými osobnostmi, jako byl Eisenhower, Eden, de Gaulle, Chruščov nebo Kennedy. A byl to právě Kennedy, kdo jej označil za největšího státníka 20. století. Svým okolím i svými protivníky byl považován za génia, který se zcela odevzdal ideálům Charty OSN (a kterou nosil neustále při sobě) a Všeobecné deklaraci lidských práv a svobod. Téměř kdokoliv, kdo jej alespoň trochu znal, spojoval jeho jméno s vnitřní sebekontrolou, integritou a odvahou a po jeho smrti mnoho lidí prohlašovalo, že někoho takového už svět zřejmě nikdy nespatří. Většina generálních tajemníků OSN za svého působení se zřejmě musela srovnávat s Dagem Hammarskjöldem a Kofi Annan jednou prohlásil, že když stál před nějakým problémem ve své funkci, pokládal si otázku „Jak by se tím vypořádal Dag Hammarskjöld?“.

V čem je ovšem postava Daga Hammarskjölda, mýtu OSN, relevantní i v dnešní době? Co se mohou politici a diplomaté naučit od muže, který během Suezské krize pracoval v podstatě beze spánku, aby v 48 hodinách vytvořil zcela nový koncept modrých přileb? Od muže, který zavřel dveře za britským velvyslancem ve chvíli, kdy se pokoušel ovlivnit jeho pozici jakožto generálního tajemníka? Od muže, který neztratil svůj vnitřní klid i ve chvíli, kdy jej během Valného shromáždění Nikita Chruščov označil za zbabělce? 

Když jsem tuto otázku položila Rogeru Lipseymu, autorovi Hammarskjöldova životopisu, se kterým jsem měla možnost se v nedávné době seznámit, odpověděl mi „hodnoty“. Já chtěla říci „přesvědčení“. Dag Hammarskjöld si totiž většinu své práce a osobnosti zakládal na absolutním odevzdání se službě lidství. Jako hluboce věřící křesťan pevně věřil, že nesobecké konání dobra a odevzdání se druhým (jak si jednou poznamenal ve svém deníku Vägmärken, neboli Znamení na cestě, který byl vydán posmrtně) je jeho životním posláním. 

Hodnoty má mnoho státníků a politiků i v současné době, ale je jedna věc hodnoty mít a hodnotami žít. Dag Hammarskjöld svými hodnotami žil. Kromě učení středověkých křesťanských mystiků se také věnoval studiu východních náboženství, především taoismu a buddhismu a sebekontrola, empatie a kritické pozorování pro něj představovaly klíčové prvky v jeho práci. Podle Rogera Lipseyho byl jedním z prvních západních politiků, kdo praktikoval tzv. mindfulness a další praktiky ne nepodobné meditacím – byl známý tím, že po obědě se vždy zavřel do své kanceláře ve 38. patře na několik desítek minut, aby mohl přemítat o samotě. Každé své rozhodnutí a myšlenky podroboval kritické analýze, aby si byl jist, že se neodchýlí od svých hodnot – osobní odpovědnost vůči své práci, světu a Bohu pro něj představovaly základní kámen konání. Pro práci v mezinárodních vztazích a pro svou práci měl také svou vlastní sbírku pravidel, které si zapsal v různé podobě do Vägmärken, ve kterých mluvil sám k sobě. Jako příklad lze uvést: 

„Tvá pozice ti nikdy nedává právo rozkazovat. Jen ti udává zodpovědnost žít svůj život tak, aby ostatní mohli přijímat tvé rozkazy bez zahanbení.“

Osobnost Daga Hammarskjölda nám může připomínat našeho Václava Havla. I ten často prohlašoval, že osobní odpovědnost vůči společnosti a nutnost mít vyšší zájmy je podle něj zásadní. Je to možná ta univerzálnost myšlenek obou státníků, které ukazují, že nejen politici, ale také obyčejní lidé i v České republice se mohou od druhého generálního tajemníka OSN něco naučit. I obyčejný člověk si do života může vzít to, že by měl znát své vlastní hodnoty a přesvědčení a neustále se ujišťovat, že vše, co koná, je v souladu s nimi.

Pro mě osobně slova a činy Daga Hammarskjölda znamenají naději, že i z pozice mezinárodní organizace může jedinec skutečně něco změnit.  Dag Hammarskjöld nabízí cestu: pokud budeme pevně stát za svými přesvědčeními, ale zároveň pozorovat sami sebe a své okolí a především naslouchat lidem kolem sebe, pak můžeme posunout svět dále. 

 

O autorce: Barbora Novotná je studentkou bezpečnostních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Donedávna spolupracovala na projektu Pražský studentský summit, kde pomáhala se vzděláváním studentů v prostředí mezinárodních organizací.

Expertise to impact

Přihlašte se k odběru