Evropa bezpečná a inovativní aneb Digitální priority českého předsednictví

Council of the European Union

Být aktivním a spolehlivým partnerem v Evropské unii. To je motto nové české vlády, která v druhé polovině tohoto roku převezmeme od Francie předsednictví v Radě EU. Pro vládu je zásadním tématem přechod na digitalizovaný, efektivnější a přívětivější stát. Digitální tranzice v širším slova smyslu, jak na úrovni veřejných služeb, tak podniků a občanské společnosti, je také zcela klíčová pro celou EU. Podpora digitalizace národních států jde tedy ruku v ruce s dlouhodobou strategií evropské sedmadvacítky.

Článek vyšel v tištěném čísle Mezinárodní politiky 1/2022.

Budování digitálního trhu bylo pro Evropskou unii v posledních několika letech prioritou. Cílem je, aby Unie prostřednictvím digitalizace držela krok s globální ekonomikou. Ba více, digitalizace je dlouhodobě vnímaná jako nutnost, má-li se Evropa přiblížit technologickým lídrům, jako jsou např. Spojené státy americké. Tato vize se v evropském prostoru naplňuje sjednocováním legislativních pravidel, právní předvídatelností, podporou inovací a ochranou spotřebitele při využívání online služeb. Vznikla proto celá řada unijních legislativních návrhů a nových finančních nástrojů. Následně přišla pandemie COVID-19 a téma digitalizace začalo v EU rezonovat s ještě větší naléhavostí. Koronakrize uspíšila tempo digitalizace v mnoha oblastech a zároveň zvýraznila několik doprovodných jevů, na které EU nyní reaguje.

Období pandemie jasně ukazuje, jak silně je naše společnost závislá na digitální komunikaci a moderních technologiích obecně. Na jedné straně rychle vznikající inovace v IT dokázaly život během pandemie mnohdy ulehčit. Na druhé straně, s tím, jak se život z velké části přesunul do virtuálního prostředí, přichází také zvýšené riziko kybernetických útoků či potřeba čelit dezinformacím. Evropa také tvrdě pocítila negativní dopady závislosti na globálních dodavatelských řetězcích, které jsou dobře viditelné na nedostatku mikročipů, jež jsou zásadní nejen pro automobilový průmysl, ale také pro výrobu telefonů a pro vývoj v oblastech jako umělá inteligence nebo vysoce výkonné počítače.

Zkrátka, onemocnění COVID-19 způsobilo urychlení digitální transformace a vdechlo nový impuls také do debat na úrovni Evropské unie. Z toho důvodu se Evropská komise rozhodla v březnu minulého roku dát digitálním tématům nový akcent. Ačkoliv v té době byla již v procesu projednávání celá řada legislativních návrhů z digitálního ranku, předsedkyně Komise Ursula von der Leyen představila nové priority jako jakési poučení z pandemického období. Unijní aktivity na podporu digitalizace budou stavět na evropských hodnotách, jakými jsou solidarita, svoboda projevu, ochrana soukromí, etická odpovědnost a udržitelnost. Jinými slovy, v centru evropské cesty k digitální společnosti má stát člověk, občan a jeho potřeby. Unie se má do roku 2030, během tzv. Digitální dekády, orientovat na čtyři základní oblasti, které pomohou zvýšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky a rozvoj digitální společnosti. 

Digitální éra ve čtyřech oblastech

První oblastí je rozvoj digitálních dovedností, kde jde nejen o základní technickou zdatnost, ale zejména o schopnost orientovat se v internetovém světě – rozpoznávat důvěryhodné informace, čelit dezinformacím a podvodům, chránit se před kybernetickými útoky atd. Osvojení digitálních dovedností je základní předpoklad k tomu, abychom mohli moderní technologie plně a bezpečně využívat. Cílem je, aby na konci dekády mělo 80 % dospělé populace základní digitální dovednosti. Unie trpí také nedostatkem IT specialistů, což potvrzují i české statistiky. Tuzemské podniky zažívají dlouhodobě obtíže s najímáním expertů např. v oblasti umělé inteligence nebo kybernetické bezpečnosti. Tuto skutečnost ilustruje i fakt, že v roce 2019 80 % českých firem mělo problémy najít vhodné specialisty. Abychom tento trend zvrátili a posunuli se směrem ke znalostní ekonomice, postavené na využívání moderních technologií, musíme do kvalitního vzdělávacího systému nejenom masivně investovat, ale také přenastavit mentální kulturu. Takový přerod musí znamenat, že digitální kompetence, a v širším slova smyslu také kritické myšlení, budou brány jako základní vybavenost každého z nás.

Další oblast se týká pokračování budování bezpečné a výkonné infrastruktury. Tou se rozumí zajištění rychlého a spolehlivého internetové připojení ve všech regionech pomocí sítí 5G. Dále podpořit rozvoj tzv. cloudových služeb, které podnikům i jednotlivcům umožňují ukládat svá data a připojovat se k nim vzdáleně pomocí internetu. V neposlední řadě je to také rozvoj technických řešení, jež dokáží zpracovávat velké objemy dat. Analýza a zpracování velkých dat firmám pomáhá zefektivnit jejich fungování a zlepšit konkurenceschopnost. Právě v této oblasti je EU enormně závislá na mimoevropských trzích. Evropské firmy poskytující cloudové služby, tedy služby ukládání dat, mají relativně malý podíl na celosvětovém trhu. Z toho důvodů až 90 % dat evropských subjektů je uloženo a procesováno ve třetích zemích, nejčastěji USA, kde často panují jiné normy pro jejich správu. Snahou Unie bude podporovat vývoj evropských řešení a inovací. Klíčová pro tyto kroky je otázka kybernetické bezpečnosti. Česká republika patří v této oblasti mezi velmi aktivní země. Na půdě EU ale i v globální komunitě přichází s vlastními návrhy např. co se týká bezpečnosti výstavby internetových sítí 5G.  

Třetí oblast spočívá v digitalizaci podniků, jejich procesů a výroby. Firmy by měly ve větší míře aplikovat nejnovější technologie šetřící náklady a zefektivňující produkci. Jmenovitě hovoříme o robotizaci, umělé inteligenci, cloudu či využívání analýzy velkých dat, přičemž priorita je, aby nové technologie byly co nejméně energeticky náročné a přispívaly tak ke snižování uhlíkové stopy. Dlouhodobým cílem je také intenzivnější podpora technologických start-upů.  

Čtvrtým opatřením je zavedení plně digitálních veřejných služeb. Unie chce docílit, aby do roku 2030 všechny klíčové veřejné služby byly dostupné online, tedy občané by měli mít přístup např. ke svým elektronickým zdravotním záznamům a mohli používat elektronickou identifikaci při komunikaci s úřady v jiných členských státech. Toto je priorita i pro českou vládu. Chceme, aby již v roce 2025 byly na základě přijatého zákona o právu na digitální služby veřejné služby dostupné online na Portálu občana. Občan tedy bude mít na výběr, zda se státem komunikovat elektronicky, nebo papírově, což samozřejmě zůstane zachováno s ohledem na některé skupiny občanů jako např. senioři. Zároveň chceme přejít na princip „pouze jednou“, tedy stav, kdy stát nebude vyžadovat znovu data, která mu již v minulosti občan poskytl. 

Na zmíněné transformační kroky EU vyčlenila finanční zdroje z několika nástrojů, jimiž jsou zejména kohezní fondy či programy Digitální Evropa, Horizont Evropa a Nástroj na propojení Evropy. Významně k digitalizaci přispěje také rozpočet Národního plánu obnovy, v němž je zhruba 23 % věnováno přímo na projekty digitalizace.

Co čeká české předsednictví v digitální agendě?

Během tohoto unikátního půl roku čeští zástupci povedou jednání v Radě EU a do značné míry bude záviset na schopnosti české diplomacie, jak velký pokrok vyjednávání jednotlivých návrhů zaznamená. Za českého předsednictví bude otevřené projednávání zhruba u sedmi digitálních legislativních a až pěti nelegislativních iniciativ. Předsednictví bude pro nás bezesporu významnou příležitostí ukázat, že jsme schopni důstojně zvládnout roli hlavního organizátora a mediátora, který moderuje diskusi mezi členskými státy a připravuje kompromisní návrhy. Poskytuje možnost poukázat na české technologické úspěchy, jak v podnikatelské sféře, tak na poli vědy a výzkumu. Česká republika dlouhodobě přistupuje k legislativě ovlivňující digitalizaci takovým způsobem, aby byla co nejvíce přívětivá pro naše občany, malé a střední podniky, podporovala inovace, nezahlcovala zbytečnou administrativní zátěží a vytvářela prostředí právní předvídatelnosti. Svět technologií je nesmírně dynamický, a proto i pravidla pro toto odvětví musí být dostatečně flexibilní, aby nebrzdila evropské inovátory. 

V roli předsednického státu budeme vést jednání ohledně několika unijních iniciativ, o kterých si myslím, že by si zasluhovaly větší pozornost u široké veřejnosti. Evropská komise začala v roce 2021 revidovat nařízení, díky němuž od roku 2014 občané mohli získat elektronickou identifikaci pro online komunikaci s veřejnou správou napříč členskými státy. V praxi ji ale využívá málo lidí. Smyslem stávající revize je tedy zvýšit atraktivitu této služby. Občané a podniky v EU bezpečně prokáží svou identitu po internetu a budou si tak moci snadno vyřizovat své záležitosti s evropskými úřady či firmami bez nutnosti osobní návštěvy či řešit záležitost papírovou formou. Stejným směrem jde plán české vlády zřídit plně elektronickou „peněženku“. Pro české občany to bude znamenat, že nebudou muset nosit fyzicky občanský průkaz s sebou, svou totožnost prokáží například mobilem.

Za českého předsednictví se budeme věnovat také nové legislativě k umělé inteligenci. Jde o historicky první unijní normu, jež se této oblasti bude věnovat. Chceme nastavit taková pravidla, která umožní firmám vyvíjet pouze bezpečné aplikace a co nejsnadněji je šířit na evropském trhu. Aplikace postavené na umělé inteligenci budou muset dodržovat lidská práva a evropské hodnoty, jako je např. ochrana soukromí. Některé systémy vyhodnocené jako vysoce rizikové, např. systémy sociálního kreditu či aplikace využívající nebezpečné podprahové techniky, budou zcela zakázány. 

Poslední iniciativa, kterou zmíním, má podpořit efektivnější využívání firemních dat i dat vytvořených veřejnými institucemi. Legislativní návrh představila Evropská komise teprve v únoru 2022, proto budeme za našeho předsednictví hledat první kompromisní návrhy mezi členskými zeměmi EU. Tato regulace má usnadnit sdílení dat mezi podniky a mezi soukromou a veřejnou správou tak, aby docházelo k lepší dostupnosti těchto dat. Příkladem mohou být např. krizové situace, jako jsou živelné pohromy, kdy data mobilních operátorů mohou pomoci úřadům krizi lépe zvládnout. Důležitým principem v datové legislativě je to, aby občané měli plnou kontrolu nad svými údaji a mohli o nich snadno rozhodovat. Z pohledu České republiky budeme chtít zachovat sdílení dat na bázi dobrovolnosti, tedy to, aby firmy nebyly nuceny svá data poskytovat jiným institucím povinně.  


O autorovi: Ivan Bartoš je místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj.